Rok 1926: Novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z vrahů Margity Vörösmartyové měl být i Jan Klepetář
Od února do června 1928 plnily stránky novin senzační zprávy o velkém soudním procesu. Před soudem stáli tři novináři obžalovaní z vraždy. Jedním z nich byl i spisovatel Jan Klepetář (1902–1978).
Mladík s literárními sklony působil v časopisech Ruch a Studentská revue, později přešel do Revue Apollon a ještě později (1924/1925) se stal dramaturgem divadla Komedie. Mezitím dokončil studia lékařství a roku 1927 získal příslušný titul.
Přispíval do mnoha literárních časopisů a pod pseudonymem Jaromír Novák byl podepsán pod „skandální“ knížkou Prostitutky, jak žijí, milují a umírají. Vyšla v dubnu 1927 a předmluvu k ní Klepetářovi napsal Ferdinand Peroutka. To už Klepetářovi scházelo jen pár měsíců do zatčení. O rok dříve se totiž přimotal k události, která změnila jeho život.
Vrah, nebo nevinný člověk?
Rok 1920: Přenesení ostatků Gavrila Principa. Atentátníkovi šlo „jen“ o politickou demonstraci
Bosenskosrbskému studentovi a politickému aktivistovi Gavrilo Principovi (1894-1918) šlo „jen“ o zavraždění následníka rakousko-uherského trůnu jako o politickou demonstraci…
Na bujarých nočních tazích po pražských barech se seznámil se dvěma slovenskými novináři Jánem Michaľkem a Mikulášem Sikorskim; Michaľko si přivydělával jako podvodník lákající peníze z bohatých žen. Narazil na Margitu Vörösmartyovou, čerstvě se navrátivší Američanku slovenského původu, která měla peněz opravdu hodně.
Klepetář nejprve sehrál pro naivní vdavekchtivou ženu roli oddávajícího při fingovaném sňatku s Michaľkem. Podle jedné verze pak čtveřice Michaľko – Sikorski – Klepetář – Vörösmartyová odjela na Slovensko, kde ženu zabili, zakopali a odjeli roztočit její peníze do Paříže.
Klepetář se takovému výkladu soudu urputně bránil, tvrdil, že byl v době vraždy v Praze; svědci obžaloby byli ale pro soud přesvědčiví. Verdikt: Michaľko trest smrti, později změněný na dvacet let vězení, Sikorski patnáct let, Klepetář doživotí, později změněno na patnáct let. Z vězení vyšel v roce 1937.
Nechal si úředně změnit jméno, pracoval jako redaktor v nakladatelství, po roce 1949 odešel do exilu a v sedmdesátých letech se do normalizovaného Československa vrátil, hnán jedinou myšlenkou: obnovit proces, aby dokázal svoji nevinu.
Když se Klepetář pokoušel o očištění svého jména, oslovil tehdy i právníka Otakara Motelja, pozdějšího ministra spravedlnosti a prvního veřejného ochránce práv. Právě tyto okamžiky připomene dokudrama Eduarda Burgeta. V režii Martiny Schlegelové účinkují Jiří Untermüller a Pavel Oubram.
Literární historik Eduard Burget pak Veronice Kindlové prozradí další podrobnosti tohoto zajímavého příběhu.
Související
-
Rok 1949: První justiční vražda. Politický proces s generálem Heliodorem Píkou
Zinscenovaný soud s generálem Heliodorem Píkou patří s případem političky Milady Horákové k nejznámějším politickým procesům v komunistickém Československu.
-
Rok 1941: Chlebíčková aféra. Stály otrávené chlebíčky život premiéra Eliáše?
Značná část Evropy byla okupována nacistickým Německem, daleko na východě rozpoutali nacisté válku proti SSSR – a předsedou protektorátní vlády byl bývalý legionář Eliáš.
-
Rok 1923: Atentát na Aloise Rašína
Právník, politik, národohospodář a první československý ministr financí Alois Rašín (1867-1923) byl jedním z mužů, kteří mají největší zásluhu na vzniku Československa.
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
