Rod Balabánů je přesvědčený, že je neobyčejný. Já nebořím mýty, jen je uvádím na pravou míru, říká spisovatel Lukáš Balabán
„Když se narodíte se jménem Balabán a zjistíte, že vás navíc baví psaní, tak žijete ve stínu slavného spisovatele. Asi to je i důvod, proč, dokud otec žil, mě ani nenapadlo chodit s mým románem ven. I po jeho odchodu jsem čekal 15 let, než jsem si troufl psát, a to s cílem publikovat,“ popisuje Lukáš Balabán, syn, jednoho z nejuznávanějších spisovatelů polistopadové éry Jana Balabána.
„Jsem zvyklý hádat se s lidmi na internetu od svých 14 let, takže různé trollingy znám, jsem se s nimi schopný vypořádat,“ odpovídá na otázku, jak se připravit na vstup do stejné řeky, ve které je vlastní otec velkou rybou.
Čtěte také
„Balabáni jsou navíc na sebe jako rod velmi pyšní, nebo spíš hrdí na své příjmení, a to hlavně díky teologovi Milanu Balabánovi. Strýc je akademický malíř, otec byl spisovatel, dědeček byl poměrně významný lékař.“
„Vlastně to byla jistá tíha, která na člověku byla a je. Velká očekávání i to, jak se na vás bude vlastní rodina dívat, pokud neobstojíte. Nebo jen pokud budete žít normálním, obyčejným životem. Protože Balabáni si mají tendenci myslet, že jsou lidé neobyčejní,“ přidává.
„Od nás dětí se vlastně vždy čekalo, že budeme podávat výkony. A my jsme je i se sestrou moc nepodávali. Takže tím, že jsme nebyli hned z počátku úspěšní, hned nejlepší v tom, co děláme, tak se mi otevřela cesta k tomu, jak všechno vyčistit a začít podle sebe a svých podmínek.“
Román pro pitomce
Lukáš Balabán tak teď debutuje s Románem pro pitomce. Je to způsob jak rodinnou historii vlastně dovyprávět, případně přidat další rozměr? „Rozhodně,“ odpovídá.
„Motivů jsem ale měl mnoho, jedním, na kterém mi hodně záleželo, bylo odkrýt rodinnou historii. V tom smyslu, že Balabáni jsou výjimeční lidé, ale na každém plus je i mínus. Na každé světlo je stín, každá teorie má proti teorii. Každá tvář má svou odvrácenou stranu,“ vysvětluje.
„Má kniha nechce bořit ,Balabánovský mýtus‘, spíš chci doříct to, co nebylo vyřčeno, řečeno. A možná trošku nahradit to, co si lidé vlastní fantazii dokreslovali, tím, co jsem sám zažil, co jsem sám viděl,“ doplňuje.
Celé Hovory se spisovatelem Lukášem Balabánem najdete v audiozáznamu, ptá se Petr Vizina.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
