Robot potápěčem a lovcem pokladů

Robot-potápěč

Profesor Oussama Khatib ze Stanfordské univerzity vyvinul robotického humanoidního avatara či androida s názvem OceanOne, který je vlastně dálkové řízeným a zároveň i trochu autonomním podmořským robotem.

Má ovšem tvar, který trochu připomíná lidského potápěče a co je hlavní, má neobvykle citlivé ruce a “smysly”.

OceanOne se nedávno potopil k vraku lodi z flotily krále Ludvíka XIV, která ztroskotala u pobřeží Francie.

Operátor androida OceanOne se tedy může v rámci výborného teleprezenčního spojení (přítomnosti na dálku) bezpečně vydat se svým avatarem do mořských hlubin a využít jeho schopností k živému a realistickému pocitu práce na mořském dně, aniž by riskoval svůj život nebo své zdraví. Nemusí se proto starat o své zásoby vzduchu ani o to, jestli se neponořil příliš hluboko nebo jestli se naopak nevynořuje příliš rychle.

OceanOne je dokonce schopen pomocí svých motorů a počítačů automaticky vzdorovat mořským proudům. Robotický avatar také může pod hladinou moře strávit mnohem delší dobu než člověk a operátor může jeho prostřednictvím v pohodě pracovat nebo sbírat vzorky na mořském dně, bez stresu a bez ohledu na případné pro člověka nepříznivé okolnosti nebo nepřátelské prostředí.

Podmořský avatar OceanOne, který vypadá trochu jako robotická mořská panna dlouhá půldruhého metru a opatřená osmi všesměrovými motory a systémem počítačů v zadní části, byl již také vyzkoušen při práci pod vodou. Pohyboval se v archeologické lokalitě vraku staré lodi La Lune, která kdysi převážela cennosti pro krále Ludvíka XIV.

Loď ztroskotala roku 1664 asi 30 kilometrů od jižního středomořského pobřeží Francie a leží v hloubce téměř 100 metrů. Taková hloubka je nedostupná pro potápěče s dýchacími přístroji, kteří se běžně dostanou jen do hloubek kolem 40 metrů. Avatar OceanOne má velmi promyšlené ovládání robotických končetin, které obsahují silové senzory a hmatovou zpětnou vazbu - operátor tak může například podle zprostředkovaného dotyku na svých rukou cítit, jestli je předmět, který robotické ruce na dně moře drží, lehký nebo těžký.

Může také dostatečně citlivě zacházet s křehkými předměty. Teleprezence již tedy není omezena jen na zrak, tj. na stereoskopický obraz, přenášený směrem k operátorovi z kamer robota. Profesor Khatib byl již např. schopen pomocí hmatového dálkového řízení robota OceanOne vyzvednout z vraku zajímavou vázu.

Oblast využití podmořského avatara však nespočívá jen v průzkumu lodních vraků. Původní motivací pro jeho vývoj byla spíše snaha prozkoumat hlouběji ležící korálové útesy na dně Rudého moře. OceanOne je zatím svého druhu jedinečným projektem, protože obvykle vidíme robotické ruce připojené jen k větším ponorkám s lidskou posádkou.

Nebývají však příliš citlivé a jejich používání neodpovídá lidské zkušenosti. A menší podmořští roboti je zpravidla nemívají vůbec. Profesor Khatib proto plánuje výstavbu dalších exemplářů tohoto robota, který si také vysloužil přezdívku “virtuální potápěč”.

Zdroje: Popular Science, Stanford News, Fox News, Futurism, Gizmag, Gizmodo, Engadget, Youtube