Robert Schuster: Volkswagen nebo DAX - co odráží lépe kondici německého hospodářství?
Z Německa přicházejí v těchto dnech dost nejednoznačné zprávy, pokud jde o kondici jeho hospodářství. Na straně jedné tu byly výstražné stávky v devíti pobočkách koncernu Volkswagen, což zažila klíčová firma německé ekonomiky naposledy před osmi lety.
Necelým sto tisícům stávkujících přitom nešlo jen o vyšší mzdy. Tímto mimořádným krokem chtěli dát především najevo, že nesouhlasí s plány koncernu výrazně snížit počet zaměstnanců, včetně uzavření několika továren, a to vše kvůli propadu poptávky po elektromobilech.
Čtěte také
V ostrém protikladu k potížím největší německé automobilky jsou ale na druhé straně zprávy, že akciový index DAX, který zahrnuje čtyřicet nejhodnotnějších společností v zemi, trhá rekordy. Teprve nedávno překonal vůbec poprvé v historii hranici 20 tisíc bodů. Znamená to snad, že to s hospodářstvím největšího členského státu Evropské unie není tak zlé, jak už se řadu týdnů píše nejenom v nejrůznějších komentářích, ale jak také tvrdí mnozí čelní ekonomové?
Odpověď není úplně jednoznačná. Faktem je, že mnohé německé firmy čelí už dlouho levnější konkurenci z Asie. Přitom už přestalo platit, že zákazníci se musejí rozhodnout buď mezi vyšší kvalitou, nebo nižší cenou. Nyní mohou mít díky Číně obojí.
Čtěte také
Pak je tu otázka, do jaké míry lze brát vývoj německého akciového indexu za rozhodující kritérium pro posouzení stavu německé ekonomiky. Jednak jeho momentální růst zřejmě svědčí o tom, že až teprve nyní se do něj naplno promítá vlna, která už dříve zasáhla americké akciové trhy po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem. Kromě toho je německý DAX konstruovaný trochu jinak než srovnatelné indexy jinde.
Daleko větší váhu v něm mají například pojišťovny, banky či firmy, které operují globálně a nejsou tolik závislé na fyzické pracovní síle na konkrétním místě, jak je tomu v případě automobilek. Bližší pohled navíc také ukazuje, že pouze deset ze čtyřiceti firem v německém akciovém indexu aktuálně skutečně zaznamenává rekordní hospodářské výsledky.
Drahocenné týdny
Ale zpět k Volkswagenu. Jeho aktuální problémy jsou o to varovnější, že nejde pouze o velkou firmu, ale také o symbol německého ekonomického modelu. Jeho podstatou byla mimo jiné schopnost zaměstnavatelů a zaměstnanců najít v rozhodujících situacích shodu na klíčových strategických otázkách. Tak se předcházelo nespokojenosti zaměstnanců a jejich případným stávkám.
Čtěte také
Politici se firmám za tento relativní klid zase zpravidla odvděčovali tím, že jim vyšlapávali cestičky ve státech a na trzích, kde nikdy jenom nestačilo nabízet nejlepší výrobek za nejlepší cenu. Ve vztahu Číně, která dlouho hladověla po německých autech, to fungovalo desítky let bez sebemenšího škobrtnutí. Tamním komunistickým vůdcům se často dokonce vycházelo vstříc daleko silněji, než bylo třeba.
Za připomínku stojí například dřívější problematický výrok šéfa Volkswagenu Olivera Blumeho, že výrobna jeho společnosti v čínské provincii Sin-ťiang, kde Peking desítky let systematicky utlačuje muslimské Ujgury, údajně přispívá k rozvoji tohoto regionu.
Po propadech prodejů v Číně čelí právě společnosti jako Volkswagen dalším existenciálním výzvám. Mezi takové bude patřit také lednový Trumpův návrat do Bílého domu, který s sebou přinese očekávané vyhlášení cel na evropské výrobce automobilů. Minulost ukázala, že na ty z Německa měl Trump spadeno vždycky nejvíc.
Jenomže, předčasné volby v Německu proběhnou až koncem února a pak ještě nějakou dobu potrvá, než budou mít v Berlíně novou vládu. Budou to drahocenné týdny, které by pak mohly zaměstnancům tradičních firem jako je Volkswagen, v konečném součtu chybět.
Autor je editor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
