Robert Schuster: V Rakousku je znovu reálné volební vítězství pravicových populistů
Pokud by někdo hledal příklad pro tvrzení, že dějiny se mohou opakovat, stačilo by mu podívat se do Rakouska na tamní pravicově-populistické Svobodné. Ať už byly v minulosti jejich skandály sebevětší a oni kvůli nim přišli třeba i o třetinu voličů, po nějaké době se zase vzpamatovali a vrátili se do výšin, ze kterých se předtím propadli.
Nyní Svobodní zrovna takovýto velký návrat prožívají. Jestliže se ještě před necelými třemi lety topili v korupční aféře Ibiza, nyní už řadu týdnů vévodí žebříčkům popularity. Pokud by se teď v Rakousku konaly volby, s největší pravděpodobností by je vyhráli.
Čtěte také
Daří se jim dokonce i tam, kde to měli dosud tradičně těžké. Naznačily to i nedávné regionální volby v rakouské spolkové zemi Dolním Rakousku. Rozlohou největší rakouský region hraničící s Českou republikou býval desítky let baštou konzervativních lidovců.
Bylo to dáno strukturou tamní ekonomiky se silným podílem zemědělství, naopak slabým průmyslem. Zároveň tam byl odjakživa významný vliv katolické církve. Teď tam ale dokázali Svobodní výrazně zabodovat, když skončili za lidovci na druhém místě. Povolební analýzy ukázaly, že deset procentních bodů, o něž si polepšili, získali právě na úkor lidovců.
Předzvěst neklidných časů
Čtěte také
Důvodů, proč se Svobodným nyní daří, je celá řada. Mezi hlavní patří všeobecná nespokojenost občanů s aktuální situací v zemi, vysoká inflace a nejasné vyhlídky pro nejbližší budoucnost. K tomu je třeba připočíst i evergreen Svobodných, a tím je boj proti migraci.
Počet cizinců, kteří přišli do Rakouska ilegálně, překročil v loňském roce hodnoty krizového roku 2015. Celostátní vláda lidoveckého kancléře Karla Nehammera se sice snaží problémům čelit na všech úrovních, včetně evropské.
V prosinci loňského roku kvůli tomu dokonce zabránila rozšíření Schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko. Voličům to ale zjevně nestačí, a tak se přiklánějí k těm, kteří v jejich očích před migrací varovali už odjakživa a požadovali její utlumení čili hlasují pro Svobodné.
Čtěte také
Za jejich momentální sílou je ovšem i slabost ostatních velkých stran. O vládních lidovcích již byla řeč. Pozoruhodné je to ovšem v případě sociálních demokratů. Ti by měli aspoň teoreticky být schopni oslovit přinejmenším voliče, kteří se obávají dalšího poklesu životní úrovně. Jenomže i oni zřejmě raději dávají přednost radikální opozici čili Svobodným.
I když se budou příští rakouské celostátní volby konat až za rok a půl, už nyní roste u některých politiků nervozita, protože pravicoví populisté ještě nikdy nebyli vítězství tak blízko.
Pravděpodobně také proto cítil rakouský prezident Alexander Van der Bellen nedávno potřebu se vůči straně vymezit. Těsně před začátkem svého druhého mandátu totiž prohlásil, že by šéfa Svobodných Herberta Kickla nejmenoval kancléřem. Vyvolal tím nejenom značný rozruch, ale způsobil také, že mu Svobodní během slavnostní inaugurace v parlamentu ani jednou nezatleskali. Staronového prezidenta to asi příliš nemrzelo. Pro Rakousko to ale může být předzvěst neklidných budoucích časů.
Autor je komentátor Lidových novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
