Robert Schuster: Televizní duel Scholze a Merze poodhalil možné povolební uspořádání v Německu
Dva týdny před volbami v Německu se odehrála první televizní debata mezi volebními lídry hlavních stran, sociálnědemokratickým kancléřem Olafem Scholzem a jeho vyzyvatelem, křesťanským demokratem Friedrichem Merzem. Jejich diskuse se nesla sice v polemickém duchu, nicméně probíhala civilizovaně – a když skončila, oba si podali ruku.
Čtěte také
To není vůbec samozřejmé v dobách, kdy jsou politické debaty všude ve světě včetně Německa poznamenány stále větší slovní agresivitou, jednotliví političtí aktéři na sebe často nahlížejí jako na nepřátele.
Merz se Scholzem zároveň také předvedli, že voliči mají po delší době znovu na výběr mezi dvěma odlišnými přístupy, jak vyřešit nejpalčivější problémy země. Aniž by ovšem šlo o recepty extrémní, které nemusí být v souladu s platnými zákony či dobrými mravy. Právě po něčem takovém řada voličů dlouho volala.
Migrace a ekonomika
Kvůli nedostatečné nabídce pak reagovali buď neúčastí ve volbách, nebo tím, že volili radikály – ať už levicové nebo pravicové, kteří slibovali zdánlivě jednoduchá řešení velmi složitých problémů.
Pokud by se měla celá diskuse Scholze s Merzem zredukovat na dvě klíčová témata, byla to migrace a ekonomická politika. Oba se snažili jeden druhého zahnat do úzkých.
Kancléř podle očekávání vyčetl Merzovi, že před několika týdny dovolil, aby jeho strana hlasovala ve věci přísnějších migračních zákonů s radikální Alternativou pro Německo (AfD).
Čtěte také
Scholz to označil opakovaně jako „prolomení tabu“, jako něco „nevídaného“ a znovu se pokusil zpochybnit Merzovu věrohodnost tvrzením, že mu nelze věřit, že něco takového neudělá znovu. Třeba po volbách, až bude existovat teoretická možnost, že by ho mohli zvolit kancléřem i poslanci AfD.
Merz oponoval, že nikdo přece nebránil sociálním demokratům ani Zeleným, kteří nyní rovněž nešetří rozhořčením, aby se přidali k jeho straně a přísnější migrační zákony schválili spolu s ní.
Přece jenom ale byla nápadná jedna věc: a to sice že Scholz strašně často zdůrazňoval, jak on přispěl ke zpřísnění migrační politiky, co všechno vláda pod jeho vedením v této záležitosti už vykonala.
Jakoby si uvědomoval, že pro voliče jeho vlastní strany, kteří jsou většinou starší a méně dobře situovaní, je to velmi důležité téma. Tudíž teoreticky nic nebrání tomu, aby sociální demokraté po volbách podpořili další kroky směrem k restriktivnějšímu přístupu k migraci, a to v rámci společné vlády s Merzovou stranou.
Nedotknutelnost dluhové brzdy?
Šéf křesťanských demokratů zase na oplátku naznačil, že by dosud platné dogma o nedotknutelnosti dluhové brzdy mohlo za určitých okolností přestat platit.
Čtěte také
Není se čemu divit, i samotný Merz je pod tlakem svých zemských premiérů, kteří považují tento ústavně zakotvený mechanismus nejenom za brzdu bránící přílišnému zadlužování státu, ale také jako omezení, které jim nedovoluje důležité investice do moderní infrastruktury.
Právě to je podle nejrůznějších expertů a ratingových agentur považováno za největší slabost současného Německa a důvodem jeho ekonomických potíží.
To nemůže ignorovat ani Merz, který jinak dává najevo, že v ekonomických otázkách disponuje kompetencí a daleko většími zkušenostmi z praxe než jaké má většina ostatních volebních lídrů.
Takže shrnuto a podtrženo: Německo po volbách asi znovu čeká koalice křesťanských a sociálních demokratů. Teď půjde o to, aby takováto vláda neopakovala stejné chyby jako minulá spojenectví těchto stran, která mimo jiné přispěla k výraznému posílení politických extrémů.
Pro začátek by možná stačilo, kdyby jednání o budoucí německé vládě netrvala tak strašně dlouho jako v minulých letech.
Autor je editor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
