Robert Schuster: Schulz není Corbyn aneb Co mohli němečtí sociální demokraté udělat lépe

14. září 2017
Robert Schuster

Ještě zbývá deset dní, než se v Německu rozluští tajenka, jak dopadnou parlamentní volby. Jinými slovy: přesně deset dní zbývá také na to, aby se mohl vyzyvatel kancléřky Angely Merkelové, předseda sociálních demokratů Martin Schulz, ještě pokusit uhrát jakžtakž přijatelný výsledek.

Není pochopitelně v jednoduché situaci, a to hlavně při pohledu na průzkumy veřejného mínění naznačující stále více než desetiprocentní ztrátu na vedoucí křesťanské demokraty současné kancléřky.

Přesto je ale postup, který v posledních dnech volí, překvapivě defenzívní. Jakoby se totiž zcela vědomě vyhýbal tématům, jež jsou natolik výbušná, že by mohla přesvědčit váhající voliče, aby ho podpořili.

Jaká to jsou, ukázal první a zároveň poslední televizní duel mezi Schulzem a Merkelovou ze začátku září. Celkem dvakrát se podařilo sociálnímu demokratovi zahnat kancléřku do úzkých. Jednou se tak stalo, když přišla řeč na Turecko a podruhé, když vylákal z šéfky německé vlády veřejný slib, že věk pro odchod do důchodu se v budoucnu nezvýší na 70 let.

O pár procent níž

Předseda SPD Martin Schulz

S oběma tématy mohl ve dnech následujících po televizní konfrontaci pracovat, případně dál na Merkelovou útočit. Pozornost by měl zajištěnou. Výrazná většina německé veřejnosti považuje chování Ankary vůči Berlínu za skandální a volá po nějaké ostré reakci.

Merkelová naproti tomu hrany stále obrušuje s tím, že není údajně možné s tureckou vládou přerušit dialog. V první řadě jde o další osud uprchlické dohody Evropské unie s Tureckem, jež přispěla k tomu, že problematika běženců není na očích tak, jak tomu bylo ještě před rokem.

Německá předvolební kampaň

Že se ale Schulz dál nedržel druhého tématu, kterým je věk pro odchod do důchodu, lze považovat z pohledu sociálních demokratů za téměř trestuhodné. A to tím spíš, že kancléřka sice před televizními kamerami vyloučila zvýšení důchodového věku, ale již krátce na to řada čelných představitelů její strany dala najevo, že o důchodu v sedmdesáti je třeba aspoň diskutovat.

Jak by se v takovéto situaci asi zachoval lídr britských labouristů Jeremy Corbyn? Tepal by vládu a její šéfku od rána do večera, jak to například dělal před britskými volbami v souvislosti s plánovanými škrty v sociální oblasti. Jeho mladí levicově-radikální stoupenci by na sociálních sítích rozpoutali skutečný ohňostroj rozhořčených reakcí a burcovali tím veřejnost.

Německá kancléřka Angela Merkelová během předvolební kampaně

Ale u německých sociálních demokratů se nic takového nekonalo. Důvodem samozřejmě může být, že na rozdíl od britských labouristů sedí němečtí sociální demokraté se svými hlavními konkurenty ve společné vládě. Jakkoli by se vůči ní a její politice vymezovali, okamžitě by se jim to mohlo vrátit.

A tak nezbývá, než konstatovat, že němečtí sociální demokraté na tom zřejmě stále nejsou tak zle, aby nemohli klesnout ještě o pár procent níž. V minulosti propad nedokázali zastavit ani volební lídři Frank-Walter Steinmeier nebo Peer Steinbrück, či předseda strany Sigmar Gabriel. Martin Schulz pravděpodobně bude dalším v řadě.

  • Aktuální dění
  • Komentář