Robert Schuster: Rok 2019 v Německu – krize sociálních demokratů a triumfy populistů
Německo zažilo během uplynulého roku další oslabování tradičních středových politických stran.
O to více naopak triumfovala uskupení s radikálnějším programem, jako protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) nebo strana Zelených.
Čtěte také
Nejvíc to bylo vidět jak při jarních volbách do Evropského parlamentu, tak i při podzimním hlasování ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku, Braniborsku a Durynsku. Zatímco křesťanští a sociální demokraté tvořící celostátní vládu se někdy museli vyrovnávat i s desetiprocentními ztrátami, dokázala například Alternativa svou protisystémovou rétorikou oslovit až čtvrtinu voličů.
Její představitelé navíc šikovně využili letošního 30. výročí pádu Berlínské zdi. Snažili se tak navodit dojem, jako by ze svržení komunistického režimu v někdejší Německé demokratické republice měla prospěch pouze malá hrstka vyvolených, zatímco pro většinu obyvatel znamenal konec domnělých komunistických jistot katastrofu, s níž se dodnes nevyrovnali.
Nejvíc biti ale byli v roce 2019 němečtí sociální demokraté. Strana, která dlouhodobě hledá své místo v rychle se proměňující společnosti, přicházela nejenom o podporu voličů, čímž klesla místy až na čtvrté místo v žebříčcích popularity.
Bojovnost Annegret Krampové-Karrenbauerové
Především ale přišla o svou předsedkyni Andreu Nahlesovou, která byla vůbec první ženou v čele nejstarší politické strany v zemi.
Čtěte také
Mnozí si s ní kdysi spojovali naděje, že dokáže sociální demokraty zachránit. Nejenom že se jí to nepodařilo, ale svým nečekaným odstoupením po katastrofálním výsledku květnových eurovoleb, je uvrhla do možná největší krize v novodobé historii.
V rámci objektivity je třeba zmínit, že Nahlesová prakticky neměla žádnou jinou volbu. Na to byly intriky, které proti ní spřádali někteří její předchůdci, příliš záludné. Ze šoku, který vyvolala její demise, se němečtí sociální demokraté dlouho nemohli vzpamatovat.
Zároveň se ale ukázalo, že při hledání nového předsedy nemají odkud brát. Proto rozhodli, že nového předsedu vyberou všichni členové strany a že sociální demokraty do budoucna povede předsednický tandem odrážející pokud možno co nejširší názorové spektrum uvnitř strany.
Čtěte také
Nakonec zvítězili dva málo známí politici, kteří slibovali levicovější sociální demokracii, a tím například i opuštění politiky vyrovnaných rozpočtů. Přesto už ale všichni předem věděli, že na něco takového jejich křesťanskodemokratičtí vládní partneři nikdy nepřistoupí.
Tak se také stalo a namísto toho, aby bylo nové vedení důsledné a oznámilo odchod z vlády, pohybuje se zatím v zavedených kolejích cílených provokací bez nějakého konkrétního výsledku. Preference strany mezitím klesají dál.
Debatou, jestli mají správné vedení, si ovšem během uplynulých měsíců prošli i němečtí křesťanští demokraté. Nástupkyně kancléřky Merkelové v čele strany, Annegret Krampová-Karrenbauerová, vyvolala rozruch několika neuváženými výroky, které jí stály hodně politického kreditu.
Čtěte také
Nepřidalo jí ani, že si v létě ještě navíc přibrala vedení náročného ministerstva obrany. Když se pak dostavilo i několik neúspěchů ve volbách, v médiích se to začalo hemžit spekulacemi, jak dlouho se politička ještě udrží. Nebýt odstrašujícího příkladu sociálních demokratů, kde přispělo časté střídání předsedů k jejich dlouhodobé krizi, byla by už asi i Krampová-Karrenbauerová dávno minulostí.
Co ji nakonec aspoň na čas zachránilo, byla její bojovnost, s jakou na listopadovém sjezdu vyzvala své protivníky, aby vyšli z úkrytu a postavili se jí. Příležitosti se tehdy nechopil nikdo a odměnou za její odvahu byl stranické šéfce nezvykle dlouhý potlesk sjezdových delegátů. Tak jak ale utichl zmíněný aplaus, dozní i dozvuky jejího bojovného projevu. Je proto otázkou času, kdy se Krampová-Karrenbauerová znovu ocitne tam, kde už byla na podzim.
Když už se bilancuje rok 2019 v Německu, nesmí chybět zmínka o jedné události, která přitáhla pozornost široké světové veřejnosti. Jedná se o říjnový útok na synagogu ve východoněmeckém Halle. Na židovský svátek Jom kipur se snažil proniknout do židovské modlitebny pravicový extremista a pokud by se mu to podařilo, způsobil by mezi několika desítkami přítomných masakr. I tak ovšem přišli o život dva lidé.
O masívních vchodových dveřích do synagogy, které zabránily většímu krveprolití, se ve svém vánočním poselství zmínil i německý spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Označil je za symbol toho, do jaké míry se dokáže společnost ubránit útokům těch, kteří zpochybňují její hodnotový systém. Což je mimochodem téma, které je aktuální nejenom v Německu, ale i jinde v Evropě – včetně České republiky.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
