Robert Schuster: Rakousko se drží křečovitě své neutrality, ukrajinské válce navzdory

28. březen 2022

Řada evropských států, které byly až dosud politicky a hlavně vojensky neutrální, začala tváří v tvář ruské agresi proti Ukrajině přehodnocovat svůj dosavadní přístup k obranné a bezpečnostní politice. Například ve Švédsku a Finsku to začalo už před ruským vpádem na Ukrajinu. V obou zemích sílilo volání po členství v Severoatlantické alianci, nebo aspoň po nějaké těsnější spolupráci, která by mohla zvýšit jejich bezpečnost před nevypočitatelným sousedem na východě.

V Rakousku, které je rovněž vojensky neutrální, jsou zatím podobné úvahy spíš menšinové. Jednak tam na rozdíl od obou skandinávských států není pocit ohrožení tak vyhraněný – to souvisí s relativně velkou zeměpisnou vzdáleností od Ruska.

Čtěte také

Zároveň za tím může být tak trochu i falešný pocit bezpečí, protože Rakousko je až na dvě výjimky obklopeno výlučně členskými státy NATO, jejichž ochranný deštník by mohl teoreticky zakrýt i je.

Tamní politici ale s oblibou poukazují ještě na jeden aspekt: Trvalá neutralita je nejenom zakotvena v ústavě a byla podmínkou, aby zemi po roce 1945 nestihl stejný osud jako Německo čili rozdělení. Zároveň opakují, že neutralita se prý stala součástí národní identity. A jakmile jde o něco tak emocionálního, jde rozum obvykle stranou.

Hodně je to vidět i na současné diskusi, jestli pozvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podobně, jak to v nedávné minulosti učinil před jinými parlamenty světa, vystoupil i před zákonodárným sborem v Rakousku. Zatímco vládní lidovci, Zelení a opoziční liberálové prezidentovo vystoupení schvalují a vidí v tom způsob, jak může i politické vedení země vyjádřit solidaritu, kterou projevují dennodenně stovky Rakušanů organizující humanitární pomoc pro Ukrajinu a starají se o běžence, kteří již do země dorazili.

Ekonomické zájmy, nebo lidská práva?

Naproti tomu opoziční sociální demokraté váhají, jestli se Zelenského projevem souhlasit, a pravicoví Svobodní jsou úplně proti. Právě oni se přitom odvolávají na neutralitu a tvrdí, že Rakousku v minulosti vždy slušelo, když se drželo stranou a zároveň bylo připraveno sehrát případně zprostředkovatelskou roli.

Čtěte také

Jeden z důvodů, proč rakouští poslanci váhají ve věci prezidentova projevu, může být, že by pravděpodobně z jeho úst neslyšeli slova chvály, ale naopak kritiku. Asi by to nebylo ve stejném duchu, jako když se Zelenskyj během nedávného unijního summitu obrátil přímo na maďarského premiéra Viktora Orbána a promlouval mu do duše ve smyslu, že se musí rozhodnout, jestli bude s Ruskem, nebo s Evropou.

Ale i Rakušané mají ve vztahu k Rusku máslo na hlavě. Nejde jen o to, že bývalí vysoce postavení politici, včetně dvou kancléřů, až donedávna seděli ve vedení ruských státních firem. Jde hlavně o zvláštní osobní náklonnost vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, kterou mnozí rakouští činitelé projevovali. Ještě není zapomenuto, jak byl Putin v roce 2014, pár měsíců po anexi Krymu, přijat ve Vídni s plnou parádou a tehdejší prezident Heinz Fischer mu až skoro kamarádsky poklepával na rameno – jako by tím chtěl dát najevo, že všechno je dobré a v nejlepším pořádku.

Robert Schuster

V pořádku to není a bohužel ještě nějakou dobu nebude. Možná by ale Zelenského projev před rakouskými zákonodárci mohl odstartovat seriózní debatu, jestli ve vztahu k Rusku váží víc ekonomické zájmy, nebo lidská práva. A zda v situaci, kdy na Ukrajině dochází k jejich zjevnému porušování, je na místě křečovitě trvat na vlastní neutralitě.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.