Robert Schuster: Po útocích v Halle není zapotřebí nových zákonů, stačí důsledně uplatňovat stávající

Střelba v německém městě Halle
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Střelba v německém městě Halle

Všechny okolnosti nedávného ozbrojeného útoku ve východoněmeckém městě Halle, při kterém zahynuli dva lidé, nejsou ještě ani známy.

V Německu se už ale rozhořela obvyklá debata, kdo může za smrt dvou nevinných lidí, které zasáhly kulky pravicového extremisty. Oproti podobně tragickým incidentům z minulosti, například útokům na vánoční trh v Berlíně před třemi lety či v bavorském Ansbachu, kde byl ve hře islamistický motiv, ovšem tentokrát tato dimenze zjevně chybí.

Není proto možné vykonstruovat souvislost mezi danou událostí a uprchlickou vlnou let 2015 a 2016, kdy přišel do Německa v podstatě nekontrolovaně necelý milion, zpravidla muslimských, běženců.

Absence islamistického pozadí ale v žádném případě neumenšuje závažnost nejnovější události, když si pomyslíme, že střelec z Halle měl úplně jiný záměr: Vniknout do místní synagogy a zabít přítomné židy, kteří se tam shromáždili při příležitosti oslav svátku Jom kipur.

Němci vynaložili v minulých desetiletích značné  úsilí, aby se vyrovnali s dědictvím druhé světové války a nacistické ideologie. K jejím hlavním tezím patřila představa o nutnosti zlikvidovat židy, neboť byli považováni za údajnou příčinu veškerého zla, jež v průběhu lidských dějin postihlo německý národ.

Výzva pro stát a jeho instituce

Po roce 1945 vyjádřili oficiální představitelé Spolkové republiky při návštěvách koncentračních táborů i Státu Izrael nesčetněkrát lítost nad holocaustem. A kancléřka Angela  Merkelová v minulosti několikrát zopakovala, že udržení existence Státu Izrael patří k nejhlavnějším zájmům německého státu.

Tato velká slova ovšem poněkud blednou tváří v tvář zprávám o rostoucím počtu antisemitsky laděných útoků například v německé metropoli či jiných velkých městech. Projít se například severní částí berlínské čtvrti Neukölln se silným zastoupením obyvatelstva muslimského původu a mít při tom na hlavě židovskou kipu, může skončit nejenom slovními narážkami kolemjdoucích, ale i fyzickým napadením.

Je to výzva pro stát a jeho instituce zasahovat v takovýchto případech daleko častěji a důsledně vymáhat dodržování pravidel demokratického právního státu, který nedovoluje žádnou formu diskriminace na základě příslušnosti k nějaké etnické skupině či náboženství.

Nejde jenom o zajištění ochrany židovských institucí během významných náboženských svátků, jak pro synagogu v Halle v minulosti marně požadoval šéf tamní židovské obce Max Privorozki. Jde třeba také o důsledné stíhání organizátorů protiizraelských demonstrací v centru Berlína, na nichž jsou demonstrativně páleny vlajky židovského státu.

A v neposlední řadě to platí i pro texty písní některých rappových zpěváků, vykazující jednoznačné znaky antisemitismu nebo dokonce glorifikující terorismus. Jsou-li jejich posluchači přijímány nekriticky, mohou podvědomě ovlivnit názory celých generací dopředu.

Není to jinými slovy tak, že by teď měli jít všichni Němci do ulic a demonstrativně odsoudit události v Halle. Ani nejde o to, aby parlamenty rychle přijaly nějaké nové právní normy. Stačí, když budou důsledně uplatňovány ty stávající.

Autor je komentátor Lidových novin