Robert Schuster: O čem svědčí diplomatická krize mezi Itálií a Švýcarskem
Když nějaký stát odvolá velvyslance ze sousední země, je to mimořádný krok. Právě to se stalo před několika dny, když Itálie povolala zpět svého ambasadora ve Švýcarsku. Důvodem bylo rozčarování z rozhodnutí švýcarské justice propustit na svobodu Jacquese Morettiho, spolumajitele baru Le Constellation v Crans-Montaně, kde během novoroční noci hořelo. O život přišlo 41 lidí, mezi nimi šest Italů.
Desítky dalších návštěvníků baru byly zraněny. Italské vládě vadí nejenom, že se Moretti ocitl na svobodě, ale také kauce ve výši 200 tisíc franků (v přepočtu přes pět milionů korun), kterou musel složit. Z pohledu Říma to bylo příliš málo.
Čtěte také
Požár v alpském letovisku vzbudil v Itálii silné emoce. Ještě po měsíci dostává zpravodajství o katastrofě velký prostor v televizi i novinách, což nemohou ignorovat ani politici. Navíc, vláda pravicové premiérky Giorgie Meloniové neměla nikdy daleko k velkým gestům.
Že ovšem stáhne velvyslance, bylo přece jenom překvapivé. S viditelnější kritikou nepřišla ani levicová opozice, což se dá vyložit tak, že fakticky souhlasí s vládní linií.
Ultimátum z Říma
Požadavky, které v minulých dnech zazněly z Říma, nešly chápat jinak než jako ultimátum: Dokud nedostanou italští zástupci možnost podílet se na vyšetřování, italský velvyslanec se do Bernu nevrátí. Ve Švýcarsku zatím zachovávají klid, přestože tlak od jižního souseda považují za nemístné vměšování do vnitrostátních procesů.
Čtěte také
Zástupci federální vlády připomínají, že neexistuje důvod zpochybňovat schopnost místně příslušných justičních orgánů vyšetřit všechny okolnosti, které vedly ke katastrofě. Faktem ale je, že nějaké intenzívnější informování italské strany je nevyhnutelné.
I proto, aby se podařilo vyvrátit dohady, zda švýcarské úřady skutečně všechno vyšetřily, jak měly. I Italové totiž mezitím vytvořili vlastní tým, který má prověřit, jak mohlo ke katastrofě dojít a co šlo udělat jinak.
Problémy italské justice
Takže vlastně mnoho povyku pro nic? Ne tak docela. Postoj italské vlády hodně napovídá o tom, jak ona sama pohlíží na justici. Ta italská je už desítky let předmětem silné kritiky a tlaku nejrůznějších politických reprezentací. Kvůli pomalému pracovnímu tempu požívá i velmi nízké společenské prestiže.
Zatímco pravice, čili současná vláda, viní justici z politické předpojatosti, vadí levici její pomalé rozhodování, a také že díky ústavně zakotvené nezávislosti soudců a prokurátorů jde fakticky o „stát ve státě“. Pokusy jedněch nebo druhých na tom něco změnit, nebyly korunovány přílišným úspěchem.
Dokonce ani v případě, kdy byla reforma justice jednou z podmínek pro čerpání téměř dvou set miliard eur z Fondu obnovy Evropské unie, který měl po covidové pandemii znovu nastartovat ekonomiku členských států.
Pokud švýcarští vyšetřovatelé a soudci prokážou, že je možné objasnit tak komplexní případ, jako je tragický požár v Crans-Montaně, věcně, důsledně a bez nejrůznějších intervencí zvenčí, možná si z toho něco vezmou i jejich italští sousedé.
Autor je editor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
