Robert Schuster: Německý kancléř přijede do Prahy hledat nové spojence
Praha se stane zkraje týdne dějištěm zásadního projevu německého kancléře Olafa Scholze. Při své jednodenní návštěvě hodlá předseda vlády největšího členského státu Evropské unie na půdě Karlovy univerzity načrtnout, jak si představuje budoucí uspořádání společenství.
Proč si k tomu zvolil právě české hlavní město, není těžké uhádnout. Souvisí to s naším aktuálním půlročním předsednictvím v Unii. A jeho slova zřejmě budou určena všem, kteří mají strach, že by se v nejbližší budoucnosti mohlo v rámci Unie těžiště výrazně vychýlit směrem k velkým státům.
Čtěte také
V tomto duchu se nesou například návrhy na rozšíření oblastí, kde by bylo možné rozhodnout kvalifikovanou většinou, takže by odpadlo případné národní veto. Scholz, podobně jako i další němečtí politici, tento posun dlouhodobě podporují. Proti vůli to není ani Francouzům a jejich prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Evropské vlády, které jsou z pohledu Bruselu, ale i Berlína problematické – to platí dlouhodobě pro maďarskou nebo polskou –, by tak přišly o svůj vyděračský potenciál, kterým mohou držet sedmadvacítku v šachu. Jen si vzpomeňme, jak dlouho na jaře trvalo shodnout se na embargu na dovoz ruské ropy, protože Maďarsko nasadilo k blokádě, která skončila, až když dostalo v podstatě trvalou výjimku.
Váhavost a renomé Německa
Čtěte také
Bez maďarských a polských obstrukcí se neobešlo ani schvalování posledního unijního rozpočtu a mnoha stovek miliard těžkého covidového Fondu obnovy Evropské unie. Takže důvody, proč chtít změnu, jsou docela závažné.
Dalším motivem, proč Scholz přijíždí představit své vize právě do Prahy, může být, že Češi dosud vystupovali z pohledu Německa v unijních záležitostech relativně věcně. Kritiku, pokud nějakou měli, formulovali spíš opatrně.
V Německu se o nás sice dlouhodobě traduje, že nejsme přílišnými zastánci silnější integrace. Často padá i slovo euroskepse a jedním dechem pak i jméno bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause. Přesto, že už je dobrých deset let mimo nejvyšší patra české politiky a své názory formuluje z pozice soukromé osoby.
Čtěte také
Hodně pak také bývá připomínáno, že Češi podobně jako jiní Středoevropané se snažili vyvažovat dominantní německo-francouzský tandem sázkou na visegrádskou spolupráci. Ta je ale nyní kvůli válce na Ukrajině a vrtkavému postoji Maďarska ochromena. I tady možná vidí Scholz příležitost, jak dostat špičku boty do středoevropských dveří a získat nové potenciální spojence. Češi se nabízejí jako první volba – jsou za rohem a na rozdíl od Poláků teď nevystupují jako ti, co už dávno věděli, jak to s evropskou, potažmo německou závislostí na ruském plynu dopadne.
Pro německého kancléře by se tak mohl stát jeho pražský projev cestou, jak se dostat z dlouhodobé vnitro- i zahraničněpolitické defenzívy. Váhavost, s jakou dosud přistupoval k válce na Ukrajině, způsobila, že Německo přišlo o hodně ze svého renomé, které dokázala nastřádat kancléřova dlouholetá předchůdkyně Angela Merkelová. Nás teď může těšit, že Scholz zahájí pokus o nápravu právě v Praze.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
