Robert Schuster: Německo podpoří firmy miliardami, na cenu elektřiny ale zapomíná

6. září 2023

Již v časech dlouholeté německé kancléřky Angely Merkelové platilo, že jakmile se její vláda odebrala k uzavřenému jednání na zámek Meseberg, kousek od Berlína, zpravidla byla následně oznámena zásadní rozhodnutí. Současný kancléř Olaf Scholz v této tradici pokračuje.

I jemu se osvědčilo, že se vyplatí být několik dní mimo berlínskou politicko-mediální bublinu, která neustále prahne po indiskrecích. A tak byl zámek Meseberg v minulých dnech znovu v centru pozornosti.

Čtěte také

Scholzova vláda oznámila opatření, která mají přispět k oživení skomírajícího hospodářství země. Děje se tak v době, kdy německé exporty slábnou, výrobní náklady firem jsou příliš vysoké, v neposlední řadě i kvůli dlouhodobému nedostatku kvalifikované pracovní síly.

Po jednání v Mesebergu mohou německé firmy počítat s daňovými úlevami v objemu 32 miliard eur, mohou se těšit na prémie od státu, pokud se rozhodnou investovat do zelených technologií. Podnikatelům má být také usnadněno odepisovat si investiční náklady, v rámci snižování byrokratické zátěže dostanou úlevy při vyplňování formulářů.

Cenově dostupné energie

Směrem k byznysu tak chtěla německá vláda vyslat signál, že vyslyšela jeho volání a stesky. Stejně tak, že firmy se už nemusí ohlížet po alternativách, kam by mohly přesunout své aktivity, nýbrž mohou zůstat v Německu.

Čtěte také

Pro řadu z nich totiž začaly být v posledních měsících velkým magnetem Spojené státy s jejich obřím investičním programem představeným loni vládou prezidenta Joea Bidena.

V tomto kontextu je možné označit nedávno přijaté kroky Scholzovy vlády za správné. Mohly ale přijít o nějaký ten pátek dřív. Kancléř totiž až donedávna odmítal jakékoli zpochybňování kondice německého hospodářství. Doslova varoval před škarohlídstvím a tvrdil, že situace je ve skutečnosti daleko lepší, než si mnozí myslí.

Vzápětí na to se však objevily prognózy OECD či Mezinárodního měnového fondu, které konstatovaly, že výkonost německé ekonomiky se pohybuje směrem k záporným hodnotám. Pak už chybělo jenom málo, aby se začalo v komentářích renomovaných světových deníků psát o Německu jako „nemocném muži Evropy“. Takovéto negativní reakce nemohli kancléř Scholz a jeho vláda ignorovat.

Čtěte také

Srovnávat ovšem soubor opatření z Mesebergu s tím, jak chce rozhýbat ekonomiku americká vláda, je nemístné, nejen z hlediska objemu vynaložených prostředků. Právě pohled na druhý břeh Atlantiku ukazuje, že kromě státních podpor a nejrůznějších úlev jsou v dnešní době pro firmy alfou a omegou stabilní a cenově dostupné energie. Což je ale právě v případě Německa problém.

Pomineme-li věčnou debatu, zda stačí energie vyrobená výlučně z obnovitelných zdrojů pokrýt potřebu celé ekonomiky, je tu ještě otázka její ceny. I to je důležitý faktor, který ovlivňuje konkurenceschopnost firem.

Robert Schuster

Zde se ale pohledy německých vládních stran značně rozcházejí. Scholzovi sociální demokraté s podporou Zelených vidí řešení v časově omezeném zmrazení ceny elektrické energie pro klíčové firmy. Naopak liberálové navrhují, aby byla snížena daň na elektrickou energii, která by přišla vhod všem podnikatelům bez ohledu na velikost jejich společnosti, čili aby nezáleželo, zda jde o velké chemické koncerny nebo malé rodinné firmy.

Právě v tom je zakopaný pes. Dokud se německé vládní strany nedohodnou, jak zajistit cenově dostupné energie, nepřestanou německé firmy uvažovat o odchodu do zahraničí. 

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.