Robert Schuster: Německá předvolební televizní debata aneb Laschetova sázka na všechno, nebo nic

31. srpen 2021

S předvolebními televizními debatami bývá spojena spousta otazníků. Zatímco někteří odborníci pochybují, že by měly na rozhodování voličů výraznější vliv, jiní jim naopak přikládají klíčový význam, hlavně pro hlasující, kteří se rozhodují až na poslední chvíli. Do parlamentních voleb v Německu zbývají necelé čtyři týdny, a tak se i tam rozjíždějí diskuse hlavních kandidátů v televizních studiích.

První takovýto řečnický souboj o nástupnictví kancléřky Angely Merkelové v čele vlády sledovalo pět milionů diváků. Oproti zvyklostem minulých let, nestáli před kamerami pouze lídři křesťanských demokratů Armin Laschet a sociálních demokratů Olaf Scholz, ale nově i kandidátka Zelených Annalena Baerbocková.

Čtěte také

Rozdělení jejich rolí bylo od počátku jasné. Hlavně Laschet musel ukázat, že není jen usměvavým strýčkem odvedle, jehož nikdo nebere vážně, ale že dokáže útočit na slabá místa svých konkurentů.

Prakticky hned od první minuty se obouval zejména do sociálnědemokratického ministra financí Scholze, který už dlouho vede v žebříčcích popularity a nyní, zdá se, se začíná pozitivní vnímání jeho osoby také odrážet na rostoucí podpoře pro jeho stranu.

Zahrát do autu

Křesťanskému demokratovi Laschetovi bylo dlouho vyčítáno, že chce obrazně řečeno dojet do kancléřského úřadu ve spacím vagonu. Jinými slovy bez nějaké výraznější námahy, jakýmsi samospádem, jako by prostě pouze stačilo udržet status quo, který zanechala po 16 letech úřadování jeho stranická kolegyně Angela Merkelová.

Čtěte také

Přitom ale opomenul, že tuhle roli v německé politice už před ním obsadil někdo jiný, kandidát sociálních demokratů Olaf Scholz, a dotáhl ji skoro k úplné dokonalosti.

Naplno se to ukázalo i během první televizní debaty, kdy dokázal Scholz zahrát do autu vše, co pro něj mohlo být potenciálně nebezpečné nebo zavánělo nějakým sporem. Ve studiu místy působil, jako by se vznášel nad něčím tak přízemním, jako je volební kampaň a s tím související útoky politických konkurentů. Podobně to řadu let dělávala právě Merkelová.

Kandidátka Zelených Baerbocková, která je ve srovnání s oběma šedesátníky výrazně mladší, zase hrála celkem přesvědčivě úlohu rozhořčené zástupkyně mladé generace, jíž pálí na prstech především ochrana klimatu.

Čtěte také

Když došla řeč na klimatickou politiku, byla šéfka Zelených pevná v kramflecích, ačkoli z důvodů volební taktiky nechávala otevřenou otázku, jak by se všechny plány na ekologickou přeměnu společnosti a hospodářství daly financovat.

I když proběhla první předvolební televizní debata v zásadě podle očekávání, kultivovaně a bez výstřelků, přesto naznačila, jak bude vypadat kampaň ve zbývajících týdnech. Volební lídr křesťanských demokratů Laschet se totiž snaží na poslední chvíli navodit situaci, jako by se v nejbližších volbách rozhodovalo podle zásady „buď my, nebo oni“.

Robert Schuster

Stále silněji začíná varovat před dalekosáhlými změnami, jež by přinesla případná čistě levicová vláda sociálních demokratů, Zelených a postkomunistické Levice. Jeho dva spoludiskutující ji z taktických důvodů odmítají vyloučit.

Z Laschetovy strany je to pokus na poslední chvíli sjednotit vlastní řady a mobilizovat voliče včetně těch, kteří už možná byli rozhodnuti nejít k volbám. Přichází trochu pozdě, na straně druhé ale v situaci, když už není co ztratit.  

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio