Robert Schuster: Nejnovější aféry AfD odvádějí pozornost od skutečnosti, že strana chce Německo odstřihnout od Západu
Pokud existuje pro nějakou politickou stranu něco jako nejhorší možný scénář, tak je to asi ten, když uzavře svou kandidátku a zjistí, že jeden z jejích kandidátů je zapleten do pořádného skandálu. Nejraději by ho stáhla, ale kvůli nejrůznějším úředním lhůtám to už nejde. Přesně to se stalo protimigrační Alternativě pro Německo (AfD).
Její dva hlavní kandidáti pro červnové volby do Evropského parlamentu, Maximilian Krah a Petr Bystroň sice zůstávají na hlasovacím lístku, avšak pravicově-populistická strana jim dala najevo, že jsou v podstatě mimo hru a v kampani s nimi nepočítá.
Čtěte také
Krahovi, volební jedničce AfD, se stalo osudné zatčení jeho dlouholetého asistenta pro podezření ze špionáže ve prospěch Číny. Měl nejenom vynášet důvěrné informace z grémií Evropského parlamentu, ale zároveň se také podílet na sledování členů čínské protikomunistické opozice.
Spolu s Petrem Bystroněm, politikem s českými kořeny, měl Krah navíc dostávat peníze za rozhovory, které poskytl proruskému webu Voice of Europe sídlícímu v Praze. Oba politici to popírají. Krah teď nemá v rozbíhající se předvolební kampani vůbec figurovat, nebude vidět na plakátech. Už natočená videa nebudou vůbec uveřejněna.
Odchod Německa z EU?
Jeho strana, která doufala, že vůbec poprvé dokáže v celostátním hlasování předběhnout sociální demokraty kancléře Olafa Scholze, a tím potvrdí, že je s ní třeba počítat i pro příští volby do národního parlamentu, se teď dostala do značné defenzívy.
Čtěte také
Je jasné, že Alternativa sáhne po osvědčené obhajobě: Že necelé dva měsíce před eurovolbami prý jde o účelovou kampaň zrežírovanou politickou konkurencí a také mediálním mainstreamem. Zkrátka, bude se snažit stylizovat se do role oběti a bude možná očekávat, že její voliči budou o to víc motivováni jí dát hlas.
Ostatní politické strany se budou dál škodolibě pitvat v problémech AfD, poukazovat na její podivné vazby na nejrůznější diktatury, možná zdůrazňovat, že má nevyjasněný vztah k demokracii. Zároveň ale také pro ně budou nejnovější události záminkou vyhýbat se přímé konfrontaci s Alternativou, a to s argumentem, že není dobré poskytovat jí veřejný prostor.
To je ale právě chyba. Tak totiž zcela zanikne, že postoje Alternativy pro Německo nejsou pouze nějakým populistickým folklórem, ale že v případě jejich naplnění by měly zcela konkrétní dopady. Strana totiž směřuje k tomu, že dříve nebo později bude prosazovat odchod Německa z Evropské unie, bez ohledu na to, jaké dopady to bude mít na jeho ekonomiku.
V jejím vedení totiž už dávno mají hlavní slovo ti, co sní o Německu jakožto vnitřně jednotném národním společenství, pokud možno bez cizinců, které se odstřihne od svých západních spojenců v čele s Američany. Takže Německo nebude v NATO, ale naopak neutrální a v zahraniční politice podporovat to, čemu se říká multipolární uspořádání.
To je mimochodem přesně scénář, o jehož naplnění dlouhodobě usilují Putinovo Rusko a komunistická Čína. Politici AfD jako Maximilian Krah, Petr Bystroň či Björn Höcke, jehož je možné z rozhodnutí soudu nazývat fašistou, jsou v tomto ohledu jejich největšími pomocníky.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.