Robert Schuster: Návrat rakouských komunistů aneb radikálové v rouše beránčím
Nestává se příliš často, aby se po nějakých volbách hovořilo víc o straně, která skončila na třetím místě než o jejich vlastním vítězovi. Přesně toho jsme už několik dní svědky po nedávných regionálních volbách v rakouské spolkové zemi Salcbursku. To, že v nich, i když se ztrátami, vyhráli konzervativní lidovci, je jakoby skoro nepodstatné.
Naopak o úspěchu v pořadí třetích komunistů se hovoří a píše o to víc. Po desítkách let, kdy komunisté z hlediska voličské přízně živořili někde mezi půl a jedním procentem, se dokázali vyšvihnout na necelých 12 procent a umístit na třetí příčce.
Čtěte také
Těžili hlavně ze špatné nálady ve společnosti poznamenané vysokými cenami a celkovou nejistotou ohledně nejbližší budoucnosti. Jejich lídr působil autenticky, protože jako komunální politik poskytoval občanům bezplatný právní servis a pomáhal jim s vyplňováním žádostí o nejrůznější státní podpory. On i jeho straničtí kolegové dávali část svého platu na podporu lidí v nouzi.
Podobnou cestou šli už před lety i komunisté v dalším rakouském regionu, ve Štýrsku. Časem se jim blízkost občanům a jejich problémům zúročila. I díky tomu dokázali vyhrát komunální volby v Grazu čili Štýrském Hradci a obsadit pozici starostky města.
Pravá politická podstata
Čtěte také
Zájem komunistů o problémy běžných občanů táhl i v Salcbursku. Není proto divu, že komunisté dokázali časem získat i podporu voličů, kteří stojí politicky na opačném břehu a volili léta předtím některou z pravicových stran. Jinak si nelze jejich úspěch v obou regionech se silnou měšťanskou tradicí vysvětlit.
Muselo tam být něco silnějšího, co právě tyto voliče přimělo přehlédnout, že rakouští komunisté mají ve svém programu pořád ještě požadavek na znárodňování a netají se svými sympatiemi k hospodářskému systému na Kubě a ve Venezuele.
Mimochodem, i další faktičtí vítězové salcburských voleb, pravicoví Svobodní, na to šli podobně jako komunisté. Ve svém čele mají mladou političku, která vystupuje relativně umírněně, nikoho veřejně neuráží a působí celkově seriózně.
Čtěte také
Tím dokáže být navenek přijatelná i pro středové voliče, aniž by se ovšem zároveň distancovala od radikálních a problematických postojů strany, jak se ukázaly během dřívější covidové pandemie nebo nyní během ruské agrese vůči Ukrajině. Jakoby i v tomto případě vnější obal dokonale zakryl pravou politickou podstatu.
Výsledky nedávných regionálních voleb nejenom v Salcbursku, ale i v Dolním Rakousku a Korutanech jsou tak především budíčkem pro dvě největší strany v zemi, lidovce a sociální demokraty. Zatímco prvně jmenovaní pořád ještě mohou doufat, že jejich vládní angažmá a s tím související možnosti se časem zúročí a přinesou jim pozitivní výsledky.
Naopak situace opozičních sociálních demokratů je o poznání kritičtější. Ač jsou stranou, která skloňuje spravedlnost a solidaritu ve všech pádech, v nynějších dobách poznamenaných inflací nedokážou být pro znejistěné občany první volbou. I proto, že se už řadu měsíců zmítají ve vnitřních konfliktech, kdy si různé vnitrostranické skupinky dělají navzájem naschvály. Voliči se v tom přestávají vyznat, a proto se raději uchylují ke stranám, které nabízejí zdánlivě jednoduchá řešení, jak to činí právě komunisté a Svobodní.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
