Robert Schuster: Konec šéfa Hnutí pěti hvězd aneb Další politická bouře v Itálii na obzoru
Oznámení předsedy populistického italského vládního Hnutí pěti hvězd Luigi Di Maia, že odchází z čela svého uskupení, vyvolalo v Itálii poprask.
Zároveň je i potvrzením toho, v jak hluboké krizi se hnutí nachází. Ještě před dvěma lety přitom dosáhlo při celostátních volbách velkého úspěchu, když oslovilo třetinu voličů, a stalo se nejsilnějším uskupením v zemi. Jenomže následný vstup do vlády spolu s pravicovými populisty z Ligy severu Mattea Salviniho Pěti hvězdám neprospělo a časem přišly o dobrou polovinu původních voličů. Obzvlášť Di Maio tahal v přímém duelu s mistrem sebeinscenování Salvinim za kratší konec.
Čtěte také
Oproti dobře organizované Lize působilo Hnutí pěti hvězd jako shluk sólistů, kde každý sledoval své vlastní zájmy. Dobře to bylo vidět u klíčového tématu minulých let, kterým byla migrace. Zatímco Salvini prosazoval z pozice ministra vnitra politiku nulové tolerance k běžencům, Hnutí pěti hvězd lavírovalo, aby se nakonec pod tlakem veřejnosti přiklonilo na Salviniho stranu.
Nesplněné sliby
I samotné vládnutí pro ně představovalo srážku s realitou, když museli vzít na vědomí, že jejich původní radikální návrhy nemohou být uvedeny do praxe v plném rozsahu. Poznal to hlavně Di Maio, který měl v první vládě na starosti realizaci klíčového předvolebního slibu – zavedení základního příjmu. Co bylo původně zamýšleno jako revoluční změna sociálního systému země, nakonec muselo být s ohledem na napjatou rozpočtovou situaci státu zredukováno do podoby jakési lepší omezené podpory pro dlouhodobě nezaměstnané.
Čtěte také
Když se během loňského léta společná vláda obou populistických stran rozpadla a zemi hrozily předčasné volby, dokázalo se Hnutí pěti hvězd překvapivě rychle dohodnout s levicovými demokraty na nové vládní koalici. Přestože něco takového v minulosti kategoricky vylučovalo. Di Maia tím přišel o významnou část sympatií u svých spolustraníků. Navíc mu zjevně nesedla ani nová role, kterou ve vládě převzal, když se stal šéfem italské diplomacie.
Vnitrostranické problémy
K zahraničněpolitickým otázkám se v minulosti nikdy nevyjadřoval, pomineme-li jeho polemická vyjádření na adresu unijních institucí v Bruselu, které se prý k Itálií chovají jako ke kolonii. Možná Di Maio doufal, že i on dokáže zopakovat to, co se časem zpravidla podaří většině ministrů zahraničních věcí – že získá na vážnosti a že mu to pak pomůže i doma. Jenomže v jeho případě nastal pravý opak.
Namísto toho, aby jako šéf diplomacie jezdil po světě a navazoval cenné osobní kontakty, ve skutečnosti nevytáhl paty z Itálie. Musel totiž držet doma na uzdě stále vzpurnější spolustraníky. Takže vypouštěl setkání ministrů zahraničních věcí, a co víc, kvůli jeho pasivitě nehraje Itálie téměř žádnou roli při řešení libyjského konfliktu. Přestože vlády v Římě měly tradičně velmi dobrý vhled do tamní situace a dokázaly s Tripolisem uzavírat dohody, které měly dopad i na Evropskou unii jako celek, jako tomu bylo v záležitosti migrace.
Už příští neděli je navíc na obzoru další potenciální katastrofa pro Hnutí pěti hvězd – volby ve dvou italských regionech, Kalábrii a Emilia Romagna. V obou případech se rýsuje vítězství Salviniho Ligy a naopak neúspěch vládnoucích levicových koalic. Pravděpodobnost, že by labilní celostátní vláda v Římě dokázala tento náraz ustát, se jeví jako hodně malá. Rekordně zadluženou Itálii, balancující na hraně bankrotu, a s ní i celou Evropskou unii čekají turbulentní týdny.
Autor je komentátor Lidových novin
Související
-
Ondřej Houska: Snaha odstavit Salviniho od moci v Itálii se nejspíš nevyplatí
Itálie prožívá politickou krizi poté, co padla vláda tvořená protestním Hnutím pěti hvězd a krajně pravicovou Ligou, dříve Ligou severu. Ve hře je několik možností vývoje.
-
Postrach Evropy Matteo Salvini. Jak může krajně pravicový italský politik ohrozit kontinent?
Matteo Salvini se postavil proti vládě, jejímž je sám členem. Čím šéf krajně pravicové strany Liga vábí italské voliče? Odpovídá analytik ČRo Filip Nerad.
-
Adam Černý: Salviniho Liga má k Moskvě blíže, než se tušilo
I když neexistují důkazy o nelegálním financování populistických stran v Evropě, zveřejněná nahrávka podporuje dosavadní informace o úzkých vazbách těchto stran na Moskvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka