Robert Schuster: Christian Kern jako „zimní král“ rakouských sociálních demokratů
Nedílnou součástí českého historického povědomí je označení „zimní král“ pro Fridricha Falckého a jeho jednoroční intermezzo na českém trůnu během stavovského povstání v letech 1619 až 1620.
Ten svého času nepřinesl ani kýženou politickou podporu českým stavům, natožpak vojenskou pomoc v boji s katolickými vojsky. Podobné pocity, jako kdysi čeští stavové, museli mít v minulých dnech rakouští sociální demokraté.
Robert Schuster: Politická nejistota v Rakousku nahrává populistům
Pondělní demise kancléře Wernera Faymanna způsobila ve Vídni nejenom politické zemětřesení, ale zcela zastínila kampaň před rozhodujícím druhým kolem rakouských prezidentských voleb.
Jejich předseda Christian Kern ohlásil v úterý nečekaně odchod z čela strany, a to pouze dva roky poté, co byl s velkými nadějemi zvolen za předsedu. Do dějin sociální demokracie tak vešel jako předseda s nejkratším mandátem v její 130leté historii.
Kern, který byl do loňského prosince více než rok spolkovým kancléřem, hodlá kandidovat na jaře příštího roku do Evropského parlamentu jako stranický volební lídr. Není dokonce ani vyloučeno, že se pokusí získat i nominaci hlavního kandidáta všech evropských sociálních demokratů.
Zatím ohlásili svůj zájem tři eurokomisaři: Nizozemec Frans Timmermans, Francouz Pierre Moscovici a Slovák Maroš Šefčovič. Kern coby bývalý rakouský kancléř, který má například dobré kontakty na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, by proto nemusel být bez šancí.
Sázka o láhev červeného
Jakkoli mohou vypadat Kernovy motivy přesedlat na politicky vyšší, čili evropskou, úroveň jako logické, neboť právě tam bývají stále častěji přijímána klíčová rozhodnutí, nelze jeho odchod z Rakouska hodnotit jinak než jako úprk. A to sice před stranou, která je hluboce rozdělena na stoupence progresívní, často ekologicky naladěné městské levice a na tradiční sociální demokraty spojené s odborovým hnutím.
Jan Fingerland: Rakousko má designovaného kancléře
Vsadit teď na složení budoucí rakouské vlády by znamenalo příliš neriskovat. Prezident pověřil jejím sestavením lidovce Sebastiana Kurze a málo kdo pochybuje, že ten sestaví vládu se Svobodnými. Jakýkoli jiný výsledek by byl překvapením.
Krystalizačním prvkem, který to naplno odhalil, byla uprchlická krize let 2015 a 2016. Zatímco členové progresivního křídla aktivně organizovali pomoc běžencům a v některých případech je dokonce přiváželi ve vlastních osobních autech z Maďarska, nahlíželi tradicionalisté na celé dění okolo uprchlíků s rostoucí skepsí a strachem, kolik z jejich věrných voličů kvůli tomu přeběhne k pravicově-populistickým Svobodným (FPÖ).
Od Christiana Kerna, který byl předtím nejvyšším šéfem rakouských státních drah a stál tudíž mimo aktivní politiku, se očekávalo, že dokáže právě díky manažerskému přístupu obě křídla sjednotit. Nepovedlo se to.
Nový rakouský kancléř nevyloučil spolupráci s krajní pravicí
Padesátiletý Christian Kern, který se stal v úterý novým rakouským kancléřem, podle BBC odmítl vyloučit spolupráci s rakouskou stranou Svobodných. Prohlásil nicméně, že jeho sociální demokracie i celá vláda považuje za absolutně nepředstavitelnou spolupráci se stranami, které poštvávají proti lidem a menšinám.
Po zpackané volební kampani z loňského podzimu sice dokázali jeho sociální demokraté jako zázrakem udržet druhou příčku před Svobodnými, což bylo možné označit za Kernův osobní úspěch. Ale pro stranu, která během uplynulých 47 let pouze šest let neměla kancléře, představovala volební porážka neúspěch, s nímž se těžko vyrovnávala.
A vyrovnat se s ní nedokázal hlavně její předseda, který najednou musel ze státotvorného kancléře, jemuž byla pozornost sdělovacích prostředků jistá, přepnout na roli opozičního vůdce, jehož si ostatní všimnou pouze v případě, když hlasitě bouchne do stolu.
Když Kern vstupoval před dvěma lety do rakouské politiky, prohlásil, že v ní chce působit maximálně deset let. A dokonce se pak vsadil s šéfem Svobodných Heinzem-Christianem Strachem o láhev dobrého červeného vína, že v čele strany vydrží déle než on. Christian Kern už ji může začít objednávat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
