Robert Schuster: Cesta do Moskvy bude pro německého kancléře Scholze hodinou pravdy

V příštích dnech se stejným směrem jako předtím francouzský prezident vydá i německý kancléř Olaf Scholz, který to vezme v obráceném sledu. Takže nejdřív zavítá do Kyjeva a o den později do Moskvy.

Čtěte také

Robert Schuster: Němci si v krizi vyvolané Ruskem počínají jako kdysi Féničané

Když zkraje roku v podobném pořadí absolvovala své úvodní návštěvy na Ukrajině a v Rusku novopečená německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková, její ruský kolega Sergej Lavrov to neváhal označit za lehkou provokaci s tím, že šéfka diplomacie byla nejprve v Kyjevě a teprve potom jela do Ruska.

Během nejvážnějšího mezinárodního konfliktu za několik posledních let se Scholz dosud choval velmi pasivně, úplně jinak než jeho dlouholetá předchůdkyně Angela Merkelová v podobných situacích. Nový německý kancléř se držel obecných frází odsuzujících eskalaci napětí na hranicích Ruska a Ukrajiny. Úzkostlivě se ovšem vyhýbal tomu, aby i jenom trochu naznačil, jak by mohly vypadat případné další sankce, pokud by Rusko Ukrajinu skutečně napadlo.

Nemastné a neslané vystupování Olafa Scholze

Dobře to bylo vidět i během Scholzovy návštěvy Bílého domu. Americký prezident Joe Biden po setkání s ním prohlásil, že v takovémto případě by plynovod Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska do Německa a odsud dál do Evropy, byl mrtvý. Scholz, který stál vedle něj, nejenom že ani nepohnul brvou, aby naznačil, že s Bidenem souhlasí. Pojem Nord Stream 2 během svého celého amerického pobytu, včetně velkého rozhovoru pro televizní stanici CNN, nevzal ani jednou do úst, jako by snad šlo o neslušné slovo.

Čtěte také

Libor Dvořák: O Ukrajině se stále jedná, ale úspěšný recept zcela chybí

Že by si nějaké rozhodné stanovisko nechal až pro svou cestu do Kyjeva a Moskvy? Uvidíme, příliš pravděpodobné to ale není. Spíš budeme svědky toho, že Scholz bude po setkání s Putinem dlouze mluvit, ale ve skutečnosti vůbec nic neřekne. V koaliční smlouvě současné vlády se přitom píše o závazku prosazovat zahraniční politiku, která bude mít jasnou hodnotovou orientaci. Jinými slovy, že bude schopna rozlišovat, co je dobré a špatné a nebát se to také jasně pojmenovat. Třeba když nějaký stát neustále zvyšuje počet svých po zuby ozbrojených vojáků na hranicích se sousedem.

Pokud ale Scholz zůstane i v Moskvě u svého dosavadního nemastného a neslaného vystupování, bude to pro Putina jenom nepřímé potvrzení domněnky, že to s těmi novými sankcemi nebude zase tak žhavé a Evropané nebudou ochotni zajít do krajností, například formou odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému.

Robert Schuster|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

U partnerů Německa vyvolává Scholzův postoj dlouhodobě nepochopení. Zatím může německý kancléř stavět aspoň na podpoře svých spoluobčanů, kteří se, jak ukazují průzkumy, domnívají, že jejich země by se měla držet stranou. Co ale, pokud by k nějaké invazi skutečně došlo? Pak by bylo otázkou času, kdy by se změnilo i německé veřejné mínění, které – jak ukázala nedávná minulost – reaguje na „ošklivé obrázky“ z války velmi citlivě. Když nic jiného, tak i to musí mít Scholz na paměti, až bude sedět v Moskvě u dlouhého vyjednávacího stolu tváří v tvář Vladimiru Putinovi. 

Autor je komentátor Lidových novin