Robejšek: Lidská práva mají nejen uprchlíci, ale i obyvatelé zemí, do kterých směřují

14. září 2015

Zatímco Evropa v čele s Německem začala obnovovat své hranice, ministři vnitra členských zemí se scházejí v Bruselu, aby rozhodli o společném postupu v řešení uprchlické krize. Společné rozhodnutí ale naleznou jen těžko, protože i v době, kdy počty běženců mířících do Evropy překonávají všechny rekordy, vidíme zásadně odlišná stanoviska.

Český premiér Bohuslav Sobotka například v České televizi zopakoval, že jeho vláda stále odmítá kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

„V případě že budou uprchlíci na základě kvót rozděleni, nebudeme je moci držet v detenci, budou volně ubytováni, a bude pro ně jednoduché se přesunout zpět tam, kam původně utíkali.“

Jiří Schneider z pražského Institut zahraničních studií chápe změnu postoje Německa k uprchlíkům jako důsledek závratných počtů žadatelů o azyl. „Ty jsou takové, že německá společnost začíná úpět.“

„Došlo k bezprecedentní události a Evropská unie a její mechanismy nejsou připraveny řešit krizi rychlou změnou pravidel, aniž bychom ztratili volný pohyb v eurozóně,“ dodal expert.

Podle něj se politici mohli na krizi připravit, ale logika dnešní politiky je taková, že když problém neleží na stole, tak se mu nevěnují.

„Naopak v jednáních se politici naučili, že je třeba využívat nátlakových prostředků, jedině tvrdý nátlak funguje, jinak se v Evropě nerozhoduje něž tvrdými a ostrými lokty,“ předpověděl povahu bruselských jednání Schneider.

Ten tvrdí, že ve společnosti i médiích vznikl chybný názor, že Evropa vyváží demokracii, snaží se ovlivňovat svět za svojí hranicí, a že si vlastně celou imigrační krizi způsobila sama.

„Problém se Sýrii nevznikl zásahem Západu, ale nezásahem Západu. Evropa se bude muset vrátit k řešení konfliktů v místě jejich vzniku, jinak nám nezbude nic jiného, než dělat velmi ohavné věci jako násilím přesidlovat lidi po Evropě a potápět lodě, možná dost často i s lidmi,“ varoval Jiří Schneider.

Jiří Schneider

Politici nemají právo být uprchlickou krizí překvapeni, tvrdí Robejšek

„Od samého počátku bylo jasné, že Německo bude muset zavřít hranice,“ kritizoval radikální změnu rétoriky Německa ústy kancléřky Merkelové ekonom a politolog Petr Robejšek.

Ten nechápe reakce německé potažmo evropských vlád na současný vývoj uprchlické krize. „To, co se momentálně děje, je látka prvního ročníku politologie.“

„Povinností politiků je předvídat události, tím spíš, že migrační vlna byla odhadnutelná už měsíce, ne-li dva roky předem. Nemůžeme teď říkat, že jsme překvapeni,“ tvrdí politolog.

Ten souhlasí, že uzavření hranic je první krok, který pomůže Evropě získat čas. „A získat ho proto, abychom získali čas na to, co Evropa měla udělat už dávno, a sice přerušit pašerácké cesty.“

Robejšek je přesvědčen, že pokud logika politiky je taková, že plodí nesmyslná rozhodnutí, pak ji nikdo nepotřebuje. „Belgie byla rok a půl bez vlády a nikdo si toho nevšiml.“

Nároky utečenců na výběr země, do které směřují, politolog zpochybnil. „Utíkají v ohrožení života a v tu chvíli, kdy dosáhnou Turecka nebo Řecka, v ohrožení života nejsou, a nemají tedy žádné právo si říkat, my chceme přesně tam, to je ten hotel, do kterého se chceme dostat. Přesně takto se chovají.“

„Zvláště západní média zdůrazňují nutnost vyhovět migrantům s ohledem na jejich lidská práva. Nikdo se ale neptá po tom, jaká lidská práva mají Němci nebo Maďaři, kteří v zemi žijí po generace. O jejich lidská práva se nikdo nestará,“ kritizoval současnou diskuzi kolem uprchlíků Petr Robejšek.

autoři: oci , bum
Spustit audio