Riziko katastrofy převažuje u jaderných zbraní nad udržením rovnováhy ve světě, říká aktivistka
Nobelovu cenu za mír letos norský výbor přiřkl mezinárodní kampani bojující za zrušení jaderných zbraní. Zdůvodnil to potřebou upozornit na údajně vysoké riziko jaderného konfliktu. Je třeba usilovat o odstranění úplně všech jaderných zbraní, nebo je to idealistický projekt, který může naopak zhoršit bezpečnostní situaci ve světě?
„Riziko nehody nebo to, že by se jaderné zbraně dostaly do rukou teroristů, je obrovské. Následky by byly katastrofální pro celé lidstvo,“ uvedla v pořadu Pro a proti Táňa Bednářová z českého zastoupení organizace Svět bez válek a násilí, která patří do aliance spolků oceněných Nobelovou cenou.
Podle ní je dnes téměř dvacet tisíc jaderných zbraní v rukou devíti zemí. „A ne všechny mocnosti můžeme považovat za ty, které by zbraně zabezpečily, aby nedošlo k jejich zneužití. Riziko, že dojde k nehodě, převažuje nad tím, že jaderné zbraně mohou udržet mír.“
Jsem přesvědčená, že kdyby se vyřešily problémy jako světová chudoba, státy by neměly potřebu nikoho napadat. Většina lidí chce žít ve své zemi, starat se o své rodiny, ve svobodě a beze strachu. Táňa Bednářová
„Severokorejský diktátor atomovou bombu určitě nepoužije, protože ví, že by za pár sekund jeho země přestala existovat. A jemu není jedno, že se to stane. Jsou ale lidé, kterým nejde ani o vlastní život, mají jiné hodnoty, které fanaticky vyznávají. Třeba Islámský stát jadernou zbraň nemá, ale riziko takového zneužití tu je," říká Bednářová.
Aktivistka připomněla, že součástí programu organizace Svět bez válek je také odstranění konvenčních zbraní. „Přezbrojený svět, ve kterém žijeme, je výsledkem úsilí zbrojařských koncernů, které mají zájem na válkách. Prodej zbraní do všech států včetně diktatur je hlavní důvod, proč se na zbrojení vydávají obrovské peníze, které by jinak vyřešily všechny problémy.“
„Důležité je, abychom usilovali o ideály, protože jen tak se k nim můžeme přiblížit. Když budeme žít neustále v nějakém strachu a budeme zbrojit, budeme žít v opancéřovaném světě a nevyjdeme vůbec nikam. A vidím, že tam směřujeme,“ varovala Bednářová.
Ředitel Občanského institutu Roman Joch je přesvědčen, že k odstranění jaderných zbraní nikdy nedojde. „Země, které vynaložily hodně energie a prostředků, aby atomové zbraně získaly, se jich dobrovolně nevzdají.“
Kdyby podobné iniciativy uspěly, tak se slušné země odzbrojí a zbraně zůstanou v rukou padouchů. Většina lidí chce žít v míru a svobodě, ale stále mezi námi jsou zločinci, zloději, vrazi a násilníci, jak na úrovni společnosti, tak na úrovni vladařů. Roman Joch
Záměr odstranit nejen jaderné zbraně je podle něj nejlepší možný, ale schází mu racionalita. „Proto doufám, že taková hnutí neuspějí. Svět bez atomových zbraní by byl noční můra: méně stabilní, nebezpečnější, svět krvavých konvenčních válek.“
Joch uvedl příklad Pákistánu a Indie. „Obě země získaly nezávislost v roce 1947. V 50. letech byla mezi nimi první konvenční válka. v 60. letech druhá, 70. letech také. V roce 1998 obě země získaly atomovou bombu, a od té doby žádná konvenční válka mezi nimi nebyla a asi ani nebude.“
„Jaderné zbraně nepřipouští válku, odstrašují od dobrodružství tím, že ta sázka je strašně vysoká. Ale odstraňte tu sázku, odstraňte jaderné zbraně, a kdokoliv si řekne, že zkusí konvenční válku a uvidí, jak dopadne.“
Fakt, že v Evropě existují malé taktické jaderné zbraně chápe jako odstrašující faktor proti případnému ruskému avanturismu. „Kdybychom je zrušili, může se stát, že budeme muset říci našim osmnáctiletým klukům, že budou umírat za Lotyšsko, Litvu a Estonsko,“ konstatoval Joch.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.