Rizal a Blumentritt. Přátelství filipínského národního hrdiny a litoměřického středoškolského učitele

11. prosinec 2021

Dne 30. prosince roku 1896 byl ve filipínské Manile za údajnou přípravu povstání popraven lékař, spisovatel a filipínský vlastenec José Rizal.  Na Filipínách tohoto národního hrdinu dodnes připomínají pomníky, ale také ulice a parky nesoucí jeho jméno. Na tom není nic překvapivého. Ovšem po Rizalovi se jmenují také parkány a bašta hradeb v severočeských Litoměřicích. Navíc tu mají i Rizalovu pamětní bustu a několik osobností z Litoměřic je členy řádu Rizalových rytířů. Proč?

José Rizal pocházel z dobře situované filipínské rodiny, která mu umožnila studovat v Evropě. Rizal se chtěl stát očním lékařem, zároveň si ale bolestně uvědomoval podřadné postavení, které mají domorodí Filipínci vůči španělským kolonizátorům Filipín. Napsal na toto téma dvě knihy a publikoval články v časopisech.

Když během pobytu v Heidelbergu zjistil, že na území tehdejšího Rakouska-Uherska žije muž, který se jeho rodnými Filipínami intenzivně zabývá, chtěl se s ním seznámit.

Nejprve si s ním vyměnil několik dopisů, pak ho navštívil. V polovině května roku 1887 se v doprovodu dalšího muže z Filipín vydal do severočeských Litoměřic.

Čtěte také

Muž, za kterým se sem vydal, se jmenoval Ferdinand Blumentritt. Byl to pražský Němec, který se po vystudování historie a geografie usadil v Litoměřicích, aby tu učil na gymnáziu.

Zároveň se velmi podrobně zabýval španělskými koloniemi, především Filipínami. Nikdy tyto ostrovy nenavštívil, přesto byl pokládán za jejich předního evropského znalce.

Rizal s Blumentrittem si během svého setkání doslova padli do oka. Uzavřeli přátelství, které udržovali pomocí čilé korespondence a které trvalo až do Rizalovy tragické smrti.

Více si můžete poslechnout v dalším dílu Historie Plus.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.