Rizal a Blumentritt. Přátelství filipínského národního hrdiny a litoměřického středoškolského učitele
Dne 30. prosince roku 1896 byl ve filipínské Manile za údajnou přípravu povstání popraven lékař, spisovatel a filipínský vlastenec José Rizal. Na Filipínách tohoto národního hrdinu dodnes připomínají pomníky, ale také ulice a parky nesoucí jeho jméno. Na tom není nic překvapivého. Ovšem po Rizalovi se jmenují také parkány a bašta hradeb v severočeských Litoměřicích. Navíc tu mají i Rizalovu pamětní bustu a několik osobností z Litoměřic je členy řádu Rizalových rytířů. Proč?
José Rizal pocházel z dobře situované filipínské rodiny, která mu umožnila studovat v Evropě. Rizal se chtěl stát očním lékařem, zároveň si ale bolestně uvědomoval podřadné postavení, které mají domorodí Filipínci vůči španělským kolonizátorům Filipín. Napsal na toto téma dvě knihy a publikoval články v časopisech.
Když během pobytu v Heidelbergu zjistil, že na území tehdejšího Rakouska-Uherska žije muž, který se jeho rodnými Filipínami intenzivně zabývá, chtěl se s ním seznámit.
Nejprve si s ním vyměnil několik dopisů, pak ho navštívil. V polovině května roku 1887 se v doprovodu dalšího muže z Filipín vydal do severočeských Litoměřic.
Čtěte také
Muž, za kterým se sem vydal, se jmenoval Ferdinand Blumentritt. Byl to pražský Němec, který se po vystudování historie a geografie usadil v Litoměřicích, aby tu učil na gymnáziu.
Zároveň se velmi podrobně zabýval španělskými koloniemi, především Filipínami. Nikdy tyto ostrovy nenavštívil, přesto byl pokládán za jejich předního evropského znalce.
Rizal s Blumentrittem si během svého setkání doslova padli do oka. Uzavřeli přátelství, které udržovali pomocí čilé korespondence a které trvalo až do Rizalovy tragické smrti.
Více si můžete poslechnout v dalším dílu Historie Plus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.