Říjen 1991: O zločinech starých i nových
Rok devadesátý prvý se blížil ke konci a s ním i existence společného československého státu. Vážných problémů ale v té době bylo daleko více...
Říjen 1991, to je doba přijetí lustračního zákona, Mezinárodní konference o zločinech komunismu a sílících potíží kolem předávání majetku KSČ a SSM. Došlo k přijetí zákona o odškodnění a stále výraznější roli hrály špinavé peníze. To vše bylo neustále zastíráno či minimálně upozaďováno situací na Slovensku a zhoršováním česko-slovenských vztahů.
Peníze – a také budovy, vybavení a další věci – se ztrácely, například majetek KSČ a SSM, aby se jinde mohly objevit – třeba jako špinavé peníze v aukcích. Jinde byl naopak peněz nedostatek, například na odškodnění.
V pořadu Archiv Plus uslyšíte třeba pozoruhodné sdělení o tom, jak se u nás praly špinavé peníze – líčení pochází z úst ministryně kontroly Květoslavy Kořínkové. Zodpovědní činitelé tehdy v podstatě pouze bědovali, a to v tom lepším případě.
Stížnosti politických vězňů
Z rozhlasového archivu jsme k těmto tématům vybrali projev Jaroslava Anděla, předsedy Sdružení bývalých československých politických vězňů, který hovořil o diskriminaci exulantů při odškodňování. Dále uslyšíte vzpomínku generála Rudolfa Pernického, předsedy Konfederace politických vězňů, na nelidské podmínky v komunistických koncentračních táborech. Pernický byl parašutista vysazený za války do Protektorátu z Londýna a v 50. letech byl politickým vězněm.
Hlas ze Slovenska
K dobové situaci na Slovensku jsme vybrali hned tři materiály. Nejprve vyjádření slovenského poslance Federálního shromáždění za VPN Petera Kulana o zákulisí politických procesů na Slovensku. Uslyšíte i informaci poslankyně Slovenské národní rady za Demokratickou stranu Boženy Bádelové o výrocích národoveckých poslanců na adresu slovenských zastánců společného státu a také přímé svědectví o napadení naší delegace v čele s prezidentem Havlem na demonstraci v Bratislavě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.