Řidičák na loď chce stále více Čechů, plavební správa je nestíhá vydávat

Spolumajitel školy vůdců malých plavidel Ivan Jirout vysvětluje, že plout se dá i bez průkazu. Ovšem jen na lodi, která není registrovaná, tedy s váhou do jedné tuny a do výkonu 4 kW. Komu je to málo, ten musí složit zkoušku.

Ta spočívá od kontroly lodi před vyplutím přes technickou část podobně jako v autoškole, dále manipulaci a řízení, chování při mimořádných situacích až po plavbu v plavební komoře. „Zkouška končí tím, že připluje zpátky a vyváže se, což je jedna z relativně obtížnějších částí, kdy je třeba dodržet přesný postup,“ popisuje Jirout.

Zkoušky až na podzim

Své znalosti musí zájemce o průkaz prokázat i u písemných zkoušek, aktuálně jsou ale volné termíny až na podzim. „Jsme limitováni počtem počítačů i zaměstnanců. Při personálním obsazení, jaké máme, nejsme schopni vydat více průkazů,“ uvádí ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová.

Čtěte takéOdvážní a obětaví. Bývalý námořník, veslařka a dva lodní kapitáni převzali ocenění za záchranu keškařů

„Ročně vydáme přes tři a půl tisíce nových průkazů, ještě v roce 2012 to bylo okolo dvou tisíc. Navýšili jsme počty zkušebních termínů, jak jen to bylo možné, ale narazili jsme na technické možnosti úřadu,“ dodává.

Nehod ubývá

V Česku je celkem 17 tisíc plavidel, naprostou většinu tvoří ta malá. „Každý rok do rejstříku zapíšeme okolo 860 nových malých plavidel. Ekonomika je v dobrém stavu, takže lidé realizují své odložené nákupy. Stát také poměrně intenzivně buduje infrastrukturu vodních cest a vznikají nová přístaviště,“ přibližuje Němcová.

Přestože je lodí stále více, nehod naopak ubývá. V roce 2016 jich bylo dvacet, o rok později už jen polovina. Důvodem jsou častější policejní kontroly i dopravní opatření. Například vymezení ploch pro koupání, kam nesmí plout lodě, nebo omezení rychlosti plavby na vodních nádržích Slapy a Těrlicko.

Policisté kontrolují na přehradách rychlost, doklady i střízlivost vůdců plavidel

I na Orlické přehradě můžete potkat policisty. Kontrolují tu řidiče malých motorových plavidel. Kontrol je letos víc, souvisí to s loňskou nehodou, kdy po srážce lodě se skútrem zemřela mladá dívka.

Tuzemští lodníci mají k dispozici zhruba 300 kilometrů vodních cest pro nákladní i osobní dopravu, a to na Labi od Pardubic až po hranici s Německem a na Vltavě mezi Slapy a Mělníkem.

„Pro rekreační plavbu máme i další úseky. Na Vltavě od Českých Budějovic po Orlík, kde můžou plout lodě do 50 metrů, a Baťův kanál pro lodě okolo 20 metrů. Celkem je to asi 500 kilometrů vodních cest,“ vysvětluje šéf Ředitelství vodních cest ČR Lubomír Fojtů.

A další kilometry by měly přibýt, počítá se například s rozšířením Baťova kanálu, aby se dalo plout z Hodonína až do Kroměříže. Kromě délky vodních cest je ale důležitá i související infrastruktura, tedy budování servisních center a přístavišť. „I zde máme společně se státními podniky povodí velké plány,“ slibuje Fojtů.