Richard Seemann: Švýcarsko neví, co s přebytkem rozpočtu

30. březen 2016
Vládní pravicově orientovaná lidová strana se vyslovila, že by se měla polovina přebytku věnovat na starobní péči

Neočekávaný přebytek loňského švýcarského rozpočtu ve výši 2,3 miliardy franků místo necelé půl miliardy, jak bylo očekáváno, vyvolalo nečekaný problém.

Zatímco v ostatních zemích světa by bylo uvítáno, zde se stalo rébusem, jak se má s tímto neplánovaným kladným vývojem zacházet. Již v roce 2003, kdy Švýcarsko zavedlo dluhovou brzdu, bylo rozhodnuto, že automaticky všechny přebytky půjdou na úhradu deficitu.

Avšak vládní pravicově orientovaná lidová strana se vyslovila, že by se měla polovina přebytku věnovat na starobní péči, pokud zadlužení nepřesahuje 10 procent hrubého domácího produktu. Podle údajů švýcarského ministerstva financí bylo loňské zadlužení těsně nad deseti procenty, čímž by celý nečekaný přebytek měl jít do dluhové kasy.

A to za situace, kdy celkové zadlužení Švýcarska ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je velmi nízké.

Čtěte také

V této situaci bude za dva měsíce uspořádáno referendum o zavedení pevného měsíčního státního příspěvku. Pokud bude přijato, každý Švýcar obdrží měsíčně 2.500 franků, tj. kolem 60 tisíc korun a dalších 625 franků na každé jeho dítě. Bez ohledu na to, zda-li pracuje nebo byl někdy zaměstnán.

Iniciativní skupina vedená švýcarskými intelektuály, která pro uskutečnění referenda získala více jak 120 tisíc petičních podpisů, zdůrazňuje, že toto opatření si vynucuje 21. století. Zavedením robotiky, digitalizace, umělé inteligence, univerzální globální ekonomiky a působením spotřebitelů se ukazuje, že placená práce je stále méně potřebná.

Přebytek loňského švýcarského rozpočtu ve výši 2,3 miliardy franků místo necelého půl milionu, jak bylo očekáváno, vyvolalo nečekaný problém

Tím dochází podle jejich názoru k porušení rovnováhy na pracovním trhu, rostoucí nezaměstnanosti a snižování mezd. Na tom vydělávají akcionáři, ale střední třída, která hlavně sestává z dělníků, ztrácí stále více na své kupní síle. Zavedení pevného státního příspěvku by tak bylo prospěšné veškerému obyvatelstvu, zajistilo by ekonomickou stabilitu, sociální smír a odstranilo by chudobu a podporovalo prosperitu.

Roční náklady na rozpočet by činily 208 miliard franků, přičemž tři čtvrtiny by byly kryty daněmi a prostředky na sociální pojištění. Další miliardy by se ušetřily i na složité administrativě sociálního systému.

Na základě provedeného průzkumu pouze 2 procenta dotázaných odpovědělo, že by přestalo pracovat, 8 procent si dovede představit dobrovolnou nezaměstnanost a 69 kategoricky vyloučilo že by přestali chodit do práce. S napětím se proto očekává, jak referendum vyhlášené na 5. června dopadne.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Komentář