Richard Seemann: Švýcaři v referendu pro jednodušší přidělování občanství

15. únor 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Richard Seemann

Švýcarská referenda o státním občanství, daňové reformě a financování silnic přesáhla svým významem hranice konfederace a vyvolávají všeobecnou pozornost.

Především pak schválení zákona pro zjednodušení podmínek přidělení občanství, pro který se vyslovili kladně tři pětiny voličů a všech 26 kantonů. Protimuslimská kampaň pravicových populistů s plakátem zahalené ženy vstupující na spříseženecké území měla, jak se ukázalo, spíše opačný účinek na vládní návrh zákona, který má zjednodušit proceduru udělování občanství imigrantům třetí generace.

Ten zkracuje osobám do 25 let doposud zdlouhavý proces k získání občanství týkající se v současné době kolem 25 tisíc osob. Podmínkou je, aby alespoň jeden z prarodičů se buď narodil v této alpské zemi, nebo již měl její občanství. Většinou jde o potomky přistěhovalců, z nich 60 procent pochází z Itálie, ale i muslimů z Turecka a balkánských zemí.

Dalším referendem, které schválili voliči většinou 60 procent, bylo vytvoření stálého fondu pro tzv. národní silnice, především potřebné pro mezinárodní dopravu. Zákon se stane součástí ústavy, což má trvale zaručit dostatek prostředků pro udržování páteřních silnic. K dispozici mají být tři miliardy franků, v přepočtu tedy téměř 80 miliard korun.

Požadavky Evropské unie

Vybrané projekty, které mají řešit přetlak dopravy na švýcarských silnicích, mají být v první fázi hrazeny konfederací až z poloviny. Budou přitom sloužit k výstavbě i údržbě páteřních silnic, a to k prospěchu automobilistů i chodců.

Švýcarské referendum

Zákon vychází i ze situace, že dosavadní hrazení z prostředků daně na pohonné hmoty má stále klesající tendenci, protože jejich spotřeba modernizací a zavedením elektrických aut se snižuje. Schválený zákon pozitivně zasáhne i mezinárodní dopravu, protože dobré páteřní silnice mají velký význam pro efektivní provoz, který se projevuje na nižší spotřebě paliv a tudíž finanční úspoře.

Zatím co první dva vládní zákony prošly, třetí týkající se daňové reformy byl odmítnut většinou 60 procent. Hlavní sporní otázkou se stalo, jakým způsobem bude nahrazeno vzdání se privilegovaného postavení mezinárodní koncernů. Příznivci se obávají, že negativní rozhodnutí je znejistí a bude mít za následek odliv mezinárodních investic a ve svých důsledcích ztráty pracovních míst.

Hlavním problémem však je, že to narazilo na požadavky Evropské unie, a proto podle hospodářského svazu bude nutné do dvou let najít řešení tohoto problému.

Spustit audio