Richard Seemann: Rakousko ve stínu velké koalice

4. listopad 2013

Pod tlakem levicového rakouského spolkového prezidenta Heinze Fischera, který je stoupencem velké koalice mezi sociálními demokraty a lidovci, probíhají mezi oběma stranami jednání o jejím obnovení. Ten ještě v předvečer voleb vyjádřil své přání, aby voliči ji znovu zvolili, což se sice těsně podařilo, ale s nejhorším poválečným výsledkem.

Aby jednání urychlil již desátý den po zářijových volbách, pověřil předsedu vítězné sociální demokracie Wernera Faymanna sestavením nového spolkového kabinetu. Zdůvodnil to, že spolu s lidovci mají díky opět získané nadpoloviční většině mandátů v Národní radě stabilní většinu, což jim umožňuje vytvořit koalici. Obě strany se rozhodly zahájit koaliční jednání a k tomu vytvořily osm pracovních skupin, kde jsou paritně zastoupeny. Zabývající se především rozpočtem a daněmi, vzdělání, sociálními otázkami, zahraniční politikou, bezpečností a ekonomickým růstem.

Stalo se tak teprve poté, co lidovci po jednání se všemi dalšími pěti parlamentními stranami se jednomyslně rozhodli nejprve zahájit jednání se sociálními demokraty. Cílem by mělo být udržet Rakousko na kurzu ekonomického rozvoje směřující k udržení životní úrovně. Sociální demokraté, aby bylo vytvořeno důvěryhodné klima, odmítli návrhy pravicových Svobodných k vytvoření tzv. rudo-modré koalice. Jak zdůraznil designovaný spolkový kancléř Faymann, veřejnost bude informována o výsledcích jednání teprveaž bude dosaženo dohody. Vyjednávající strany zatím přísně dodržují tuto zásadu a do sdělovacích prostředků zatím nepronikly žádné informace. Existence nové vlády, která má být ustavena nejpozději do letošních vánoc, bude podmíněna shodou nové rudo-černé koalice především s cílem obstát ve složité evropské ekonomické situaci.

K politické stabilitě má přispět nově zvolená Národní rada, která se sešla na svém ustanovujícím zasedání minulý týden, měsíc po volbách. Ve svém složení odráží i vůli stran po posílení svých řad novými tvářemi. V 183členém parlamentním sboru jich bude 78, přičemž podíl žen se zvýšil na 61 a mladších poslanců pod třicet let na deset. Předsedkyní Národní rady byla opět zvolena sociální demokratka Barbara Prammerová, která zdůraznila, že její snahou bude nahradit reprezentativní úlohu parlamentu přímou demokracií, která umožní obyvatelstvu podílet se na řízení státu.

Spustit audio