Richard Seemann: Rakousko uctilo oběti nacismu

Mezi nimi i čeští vlastenci, když za jediný den v říjnu 1942 zde bylo popraveno na 250 příbuzných Josefa Valčíka a Jana Kubiše z pomsty za atentát na Hendricha.

Velké rozhořčení vyvolala provokace neonacistů, kteří několik dní před vzpomínkovou slavností pošpinili černým lakem tamní zeď hesly, jako „turecká rasa do plynu“ a nacistickým heslem „Sieg Heil“.

Předseda mauthausenovského výboru Filli Mernyi rozhořčeně prohlásil, že zneuctění památníku znovu potvrdilo, že pravicově extremistická scéna je natolik aktivní, že přes policejní opatření se jí podařilo opět udeřit. Zatím po pachatelích se pátrá, a pokud se je podaří odhalit, hrozí jim několikaleté vězení za překročení zákazu propagace nacismu a poškození památníku.

Mauthausenské pamětní shromáždění se konalo v době, kdy se Rakousko snaží vyrovnat se svou minulostí. Jako jedna z mála zemí zasažených 2. světovou válkou neslaví její skončení, i když zdůrazňuje, že bylo první obětí nacistického Německa.

Letos však čestná stráž spolkového vojska stála před kryptou padlých z obou světových válek při příležitosti 69. výročí konce války. Spolkový ministr obrany Gerald Klug při této příležitosti prohlásil, že jde o jasný politický signál směrem k pravicovým extremistickým skupinám a buršáckým organizacím, kteří tento den zneužívají. Spolkové vojsko tak aktivně přispívá k zachování památky obětí nacistické zločinné války.

Československý památník v Mauthausenu|foto: Mauthausen Memorial

Před vídeňskou ekonomickou univerzitou byl odhalen památník připomínající studenty a profesory, kteří byli po anšlusu nacisty vypovězeni a zbaveni akademických titulů. Bylo tak postiženo téměř 200 osob, mezi nimi političtí odpůrci a Židé. Většina z nich opustila zemi a po válce se vrátila jen jedna osoba zpět do Rakouska.

Gerald Klug prohlásil, že v Rakousku nastala situace, kdy lze uvažovat, že by se 8. květen mohl stát státním svátkem tak, jak to žádají vysokoškolští studenti. Současně však je důležité, aby vzpomínkou na oběti jsme si uvědomili i dějinnou odpovědnost za radikální zlo, zdůraznil ministr obrany s poukazem na stejnojmenný film rakouského oskarového nositele, režiséra Stefana Ruzowitzkého, o zločinech na židech v Polsku za války.