Richard Seemann: Německo zahájilo odsun Afghánců zpět do jejich vlasti
Spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére obhajoval zahájený odsun afgánských uprchlíků z Německa zpět do jejich vlasti a označil ho za správný a nutný.
V první skupině 34 osob šlo převážně o mladé muže, z nichž třetina se dopustila kriminálních činů. Byli to pachatele loupeží, prodeje drog, znásilnění a vražd. Jde tak o zahájení vypovídání imigrantů, z nichž někteří ale pobývali v zemi i několik let.
Děje se tak podle programu vyhlášeného Angelou Merkelovou v září letošního roku, že uprchlíci se budou vracet zpět do své vlasti, pokud se zde obnoví bezpečnost. Komentátoři to považují za jasný signál, že končí doba bezstarostného vítání uprchlíků a že jejich pobyt v Německu již není jistý, jak se zdálo dosud. Cílem má být důrazné upozornění přicházejících do země, že zde nebudou již moci pohodlně bezstarostně pobývat.
Kritikům tohoto postupu se nyní dostal do rukou pádný argument, když koncem týdne došlo k vraždě pěti afghánských žen a jejich řidiče pracujících na kandahárském letišti. Pachatelé jsou zřejmě bojovníci Tálibánu.
Bublina bezpečnosti praskla
Afghánistán podle kritiků odsunu není zdaleka bezpečnou zemí včetně ani těch oblastí, které jsou pod kontrolou jednotek NATO. Poukazují, že Maiziére svévolně tak odsunuje Afghánce do země, kterou považuje údajně za bezpečnou, ačkoliv fakta jsou ve skutečnosti jiná. Ty hovoří jasnou řečí, že od zahájení postupného stahování mezinárodních jednotek od roku 2014 stoupá počet obětí od jednoho rekordu ke druhému.
Samotné NATO přiznává, že radikálně islámistický Tálibán kontroluje velké části země, kde hrozí libovůle těchto fanatiků. Odsun tak odporuje ženevské uprchlické konvenci, ale zřejmě přednost mají obavy před růstem pravicově populistické Alternativy pro Německo, která stojí v čele kampaně proti uprchlíkům.
Podle analytiků nelze změnit bezpečnostní situaci, když ekonomika se zhroutila a zemi postupně opustilo sto tisíc zahraničních vojáků a humanitárních pracovníků.
Bublina bezpečnosti pěstována velkým vojenským zásahem nyní praskla a to dohání především mladé Afghánce, marně hledající živobytí, k útěku. Pokud se nepodaří zlikvidovat tuto směs nejistoty a strachu, že budou opuštěni Západem, pak se nemůže stát oblastí, kde se dá bezpečně dlouhodobě žít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.