Richard Seemann: Dva červencové pokusy o nepodařené svržení režimu

20. červenec 2016

Letošní vzpomínkové akty k 72. výročí nezdařeného atentátu na Adolfa Hitlera v Německu se konají jen v rozmezí několika dnů od pokusu o svržení Recepa Tayyipa Erdoğana.

Atentát z 20. července 1944 se považuje za nejdůležitější pokus vojenského odporu proti nacionálnímu socialismu. Protože branná moc byla zavázána přísahou na osobu Vůdce, bylo hlavním předpokladem úspěchu jeho usmrcení. Na to měla navazovat operace Valkýra s cílem uskutečnit státní převrat, a tak vyvést Německo z války.

Vše ztroskotalo na náhodě, že taška s třaskavinou byla během jednání v hlavním stanu přemístěna jedním z účastníku operační porady od nohou Hitlera. Pro organizátory to mělo katastrofální následky.

Přestože jejich záměry zpočátku probíhaly podle plánu, až do okamžiku, kdy se zjistilo, že Hitler byl pouze lehce zraněn, i když řada osob kolem něho zahynula. Prostřednictvím rozhlasu národu oznámil, že život mu byl z vůle prozřetelnosti zachován a spiklenci budou tvrdě potrestáni.

Okamžitě byl zastřelen strůjce atentátu Claus Schenk von Stauffenberg a následně popraveny dvě stovky prominentních osob. Šlo především o příslušníky šlechty, vysoké důstojníky Wehrmachtu a vedoucí vládních úředníků.

Životem tak zaplatili i dva polní maršálové a více jak čtyři desítky generálů a plukovníků, desítka vysokých diplomatů a řada ministrů a státních tajemníků, vysocí policisté včetně policejních a vládních prezidentů. Další stovky odpůrců byli povražděni v koncentračních táborech. Dezorientované a vystresované obyvatelstvo pak pokračovalo dále s Hitlerem na cestě do totální katastrofy.

Puč byl darem od Boha

Erdogan používá vše, co mu pomůže při cestě k moci, a odstraní vše, co mu překáží

K pokusu o turecký vojenský převrat z hlediska jeho aktérů začal stejně nešťastně. Turecký prezident se podle jeho vlastních slov během vojenského převratu vyhnul jen o několik minut smrti, když opustil předčasně svůj hotel v Marmarisu. Bylo to jen několik okamžiků před tím, než tam dorazili vojáci, kteří jej měli zabít nebo zatknout.

V televizi prohlásil, že puč byl darem od Boha, aby mohl očistit armádu a úřady. Okamžitě zahájil represe, zatčeni nebo sesazeni byli vysocí armádní důstojníci, policisté, vládní úředníci, akademičtí hodnostáři a soudci.

Během několika dnů zasáhly represe již desítky tisíc osob. Oznámil, že pokud bude obnoven trest smrti, který podporuje, pak jej podepíše. V prvém okamžiku se zřejmě ze strachu připojily do jedné řady s jeho přívrženci i opoziční strany.

I někteří státníci zpočátku na jeho obranu deklarovali, že současný turecký prezident byl zvolen přece demokratickou cestou. Se stejným zdůvodněním po válce tak nebyl pohnán k odpovědnosti žádný německý soudce, protože seřídil zákony režimu, který byl demokraticky v roce 1933 nastolen.

Spustit audio