Richard Seeman: Německo odškodní Namibii za masakr před sto lety

3. srpen 2016

Více jak sto let uplynulo od masakru německé koloniální armády na kmenu Hererů a Namů na dnešním území Namibie, za který se nyní spolková vláda chce oficiálně omluvit.

Převzala tak odpovědnost za činy císařského Německa, které se dopustilo na své africké jihozápadní kolonii. Jak nyní oznámilo spolkové ministerstvo zahraničí, učinila tak při příležitosti stého prvého výročí jeho osvobození jihoafrickými jednotkami v červenci 1915 za první světové války.

Po ročním jednání bylo dohodnuto, že se tak do konce roku stane společným prohlášením vlád a parlamentů Německa a Namibie, ve které masakr vůči tamním kmenům bude jmenovitě označen za genocidu. Spolkový prezident Joachim Gauck přitom přednese oficiální omluvu, a tím bude uvedena v život „Nadace budoucnosti“ a Německo bude financovat řadu projektů mezi nimi zařízení na odsolování mořské vody.

Tím chce napravit činy císařských vlád které lze srovnat s obdobím zločinů Třetí říše. Stalo se tak na území, které získalo bismarckovské Německo koncem devatenáctého století s cílem je osídlit svými občany. Němečtí osadníci vytlačovali původní domorodce z jejich území, což vedlo nakonec k povstání. Desetitisícová německá armáda povstání rozdrtila a pouze hrstce kmenů Hererů a Namů se podařilo uniknout na přilehlá britská území. Byly zřízeny koncentrační tábory, kde přišel o život téměř celý národ Hererů a polovina Namů.

Richard Seemann

Po vzniku dvoumilionové republiky Namibie v roce 1990, na území jihozápadní Afriky se obnovily požadavky na odškodnění jejího obyvatelstva Německem. Na německé politické se scéně dal tento problém do pohybu zejména v souvislosti s přijetím rezoluce Bundestagu, která označila osmanskou říši odpovědnou za genocidu v Arménii. Turecko, které ji odmítá, přitom obviňuje Německo, že o svých činech v jihovýchodní Africe nehovoří. Berlínská vláda se dostala pod tlak Bundestagu, aby tento problém definitivně vyřešila a přiznala se ke genocidě. Následná jednání zahájena před rokem se vedla v informační izolaci bez přítomnosti sdělovacích prostředků. Zřejmým důvodem je situace, kdy v Řecku nacházejícím se v těžké ekonomické situaci, zaznívají požadavky za náhradu škod vzniklé okupací Německem za druhé světové války.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio