Richard III. trpěl střevními parazity
Anglický král Richard III. měl ve střevech škrkavky. Dokazují to vajíčka, která vědci objevili v půdě jeho hrobu.
Richard III. vládl Anglii jen krátce - od července 1483 do 22. srpna 1485, kdy padl v bitvě u Bosworthu. Jedním z nejznámějších středověkých panovníků se stal nejen díky Shakespearově hře, ale také loňskému objevu své kostry. Dlouho ztracený královský hrob objevili archeologové pod parkovištěm města Leicesteru. Zkoumání unikátního nálezu již přineslo podrobnosti o Richardově podobě a zraněních i o tom, že trpěl silnou skoliózou páteře. Mikroskopická analýza půdy, v níž spočívalo tělo, nyní odhalila další medicínsky zajímavý detail: král trpěl střevními parazity.
V půdě z míst, kde se kdysi nacházela střeva, vědci našli okrouhlá vajíčka, která patří škrkavkám dětským (Ascaris lumbricoides). V jiných částech hrobu se nevyskytovala a jejich počet byl příliš malý na to, aby mohlo jít o kontaminaci půdy. Nejpravděpodobnější tak je, že vajíčka pocházejí z královských střev. Škrkavky mohou dorůst délky až 30 centimetrů a jejich larvální stádia migrují ze střev do srdce a do plic. Richard III. se jimi mohl nakazit špinavýma rukama či z potravy kontaminované výkaly obsahujícími vajíčka škrkavek. V době, v níž žil, bylo hnojení polí a záhonů exkrementy lidí i zvířat běžnou praxí.
Známky jiné parazitární infekce vědci neodhalili. Je to trochu s podivem, protože středověká šlechta konzumovala hojnost domácích zvířat, zvěřiny a ryb, jejichž maso může obsahovat četné druhy parazitů. Dřívější studie poukázaly na výskyt tasemnic (rod Taenia), tenkohlavců lidských (Trichuris trichiura), škulovců širokých (Diphyllobothrium latum) a motolic jaterních (Fasciola hepatica). To, že jimi Richard III. nebyl nakažen, naznačuje, že maso, které jedl, bylo řádně propečené či uvařené.
Zdroj: The Lancet
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
