Říčany: Místo, kterému vzali slávu husité

9. červen 2015
Výběr z fotografií Říčan v roce 2009

Zřícenina v Říčanech může vzbudit rozporuplné pocity. Laik zde uvidí dva výrazné a působivé „střepy“. Odborníci zde nachází jeden z nejlépe zachovaných šlechtických hradních paláců 13. století u nás.

Říčany byly následnou přestavbou prakticky smazány ze světa. Změny popisoval na přelomu minulého a předminulého století také August Sedláček v knize Hrady,zámky a tvrze království Českého: Město Říčany rozkládá se na táhlém nevysokém ostrohu, který od východu k západu běží, v krajině suchopárné povrchu vlnitého a nepříliš pěkné proto, poněvadž se tu v minulém století sázení stromoví ani dosti málo péče nevěnovalo. Na opyši, řečeného ostrohu stojí zříceniny starého hradu Říčanského. Zpevněn býval sice trochu přírodou, ale více uměním. Na straně západní totiž býval rybník nebo v starší době močály a na třech stranách stráně sice nevysoké ale strmé, jichž spůsoba velice změněna za nových dob, když se na Hradišti domky stavěly a na bocích jeho kámen lámal. Na čtvrté straně k městu býval příkop a mohutný násep, avšak ty oba jen kouskovitě a zlomkovitě lze znáti, protože k potřebám nových stavení odkopány, také je tu prostranství před hradem a na něm tak zastavěno, že je pátrání tu obtížné."

Výběr z fotografií Říčan v roce 2009

Osudy hradu v Říčanech
Hrad byl založen v druhé polovině 13. století Ondřejem, který se po něm také psal. První písemnou zprávu najdeme k roku 1289. Páni z Říčan, s erbem představujícím tři bílé leknínové listy spojené stonky uprostřed červeného štítu, patřili k významným rodům našich dějin. Hrad vlastnili až do husitských válek, které byly začátkem jeho konce. Sídlo bylo předáno obléhatelům, jak detailně popsal August Sedláček: Na počátku válek husitských stál Diviš při straně pod jednou a loupežemi druhé straně škodil. Táboři poslali posly do Prahy vyzývajíce Pražany ke společnému obléhání. Tito přišli v síle nemalé dne 24.listopadu 1420. Konečně Diviš, když viděl, že nemůže se ubrániti, poddal se Pražanům dne 4.prosince a vyslaným hrad otevřel. V tu chvíli někteří z Táborů se vloudili do hradu, aby mohli loupiti, a když starší z vyslaných ženám na hradě přítomným dovolili, aby odešly, odevše se všemi svými rouchy, a ty z hradu vycházely, ženy Táborské očekávajíce všechny lepší šaty s nich svlekly a nadto všechny až po kůži prohlížely hledajíce pokladů. Sebravše skvostné jehlice a stříbrné pásy ještě oloupené napomínaly, aby se daly k jich jednotě."
Po dobytí v roce 1420 zůstal hrad v majetku pražských měst. Jeho význam postupně klesal a Trčkové z Lípy ho nakonec ponechali svému osudu. Ovšem jako pustý je v pramenech uváděn až k roku 1544.

Výběr z fotografií Říčan v roce 2009

Jeden ze dvou
V knize Ilustrovaná encyklopedie českých hradů prof. Tomáše Durdíka se o Říčanech dozvíte řadu detailů. Neznáme sice původní podobu předhradí, které zcela zmizelo v zástavbě, ale o samotném hradu už můžeme zjistit víc: „Domky zastavěno je i jádro. Zde se však zachovaly významné pozůstatky středověké situace, kromě studny ve středu nádvoří, tvořené především vysokými torzy dvou staveb… Podoba Říčan se vymyká z kontextu šlechtické hradní architektury druhé poloviny 13. století, a to jak užitím čtverhranné obytné věže, tak celkovou dispozicí. Nápadné je i velmi kvalitní provedení architektonických článků. Klíč k výkladu této skutečnosti je v osobě stavebníka, kterým byl velmi zámožný šlechtic z nejbližšího okolí panovníka. S užitím kvalitní, nejspíše královské huti si mohl výjimečně postavit miniaturu královského typu hradu s obvodovou zástavbou. Taková situace zřejmě nastala pouze ve dvou případech (druhý představuje Vízmburk). Říčany tak reprezentují jeden z absolutních vrcholů šlechtické hradní produkce 13. století.“

Výběr z fotografií Říčan v roce 2009
Výběr z fotografií Říčan v roce 2009

Více se o Říčanech můžete dozvědět v premiérovém článku Místo, kterému slávu vzali husité, kde najdete další záznamy rozhovorů s prof. Tomášem Durdíkem o archeologickém průzkumu i dalších zajímavostech.

Celý seriál Po stopách tvrzí a zámků najdete zde.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová