Režisér Goran Marković: 21. srpen v Československu mi vzal iluze. Od té doby jsem chtěl být podvratný

7. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Goran Marković, režisér, na Letní filmové škole

Goran Marković, jeden z nejlepších srbských a jugoslávských režisérů, promluvil na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. „Omezení toho hodně napovídají o společnosti a jsou i často hnacím motorem,“ myslí si. A přidává anekdotu s levicovým intelektuálem Jeanem-Paulem Sartrem, který navštívil Sovětský svaz. „A tam se od jednoho spisovatele dozvěděl: Pokud teď komunismus vybudujeme a všechno bude dokonalé, co budeme dělat pak?“

„Dnes máme například fantastickou kinematografii z Íránu. Ve skutečnosti pocházejí z jedné rigidní ultramuslimské země, kde není ani kousek svobody,“ přibližuje Marković.

Čtěte také

„To platí i pro československé filmy 60. let. I když vznikaly v naprosté nesvobodě, byly skvělé. Stejně jako ty z Maďarska a Polska nebo Gruzie. Všechno to byly magické kinematografie z hrozných zemí. Takže ta formulace, kde je umělecká svoboda a proč ji potřebujeme, je nejasná. Často se stává, že umění hraje alternativu neutěšenému stavu společnosti,“ uvažuje režisér.

Československou novou filmovou vlnu poznal zblízka, když v polovině 60. let studoval spolu s dalšími krajany na pražské FAMU. Své vzpomínky zachytil v knize Česká škola neexistuje. 

Ani v Americe byste v 60. letech nežili ve svobodě. V hojnosti, protože se všechno dalo koupit, ale svoboda nebyla nikde.
Goran Marković

„Dodnes je to pro mě nevysvětlitelné. Bylo nás tam více cizích studentů než domácích. Později jsem se sám sebe často ptal, čím to bylo. Protože Československo se tolik nelišilo od třeba Rumunska nebo Maďarska,“ přiznává v pořadu Mezi námi.

Čtěte také

„Nemám jiné vysvětlení než ten pocit svobody, který se tam vznášel. Víte co, ani v Americe byste v 60. letech nežili ve svobodě. V hojnosti, protože se všechno dalo koupit, ale svoboda nebyla nikde. Obzvlášť to platí pro umělecké svobody.

„Když v roce 1968 vstoupily sovětské tanky do Československa, cítil jsem, že všechny moje iluze se zhroutily. Víra v to, že člověk může žít normálně podle sebe... Rozhodl jsem se, že když budu dělat film, že to bude vždycky proti tomu monstru temných sil. Celý svůj život, zejména když jsem žil v socialismu, jsem se snažil být v opozici, postavit se kriticky k dění ve společnosti. Byla za tím moje touha být podvratný,“ dodává režisér.

Jak vypadá adaptačně-integrační kurz s názvem Vítejte v České republice? A jak se cítí Maďarka s duší Češky? Také o tom uslyšíte v pořadu Mezi námi, který připravila Tajana Mančalová, moderuje Tomaš Pilát.

autoři: Tajana Mančalová , Tomáš Pilát , kac
Spustit audio