Reuters: V Indii už na covid zemřelo nejméně čtvrt milionu lidí, epidemie je v kritické fázi

10. květen 2021

Agentura Reuters upozorňuje na kritickou epidemickou situaci v Indii. Na pomoc v boji s nemocí covid-19 v povolají stovky bývalých armádních lékařů, aby podpořili přetížený zdravotnický systém. Noví nemocní a počty mrtvých dosahují v Indii rekordů každé dva nebo tři dny. Úmrtí vzrostla v neděli, tedy už druhý den po sobě, o více než 4 tisíce.

Čtěte také

Řada indických států zavedla za poslední měsíc přísný lockdown, zatímco jiné oznámily omezení veřejného pohybu a uzavřely kina, restaurace a nákupní střediska.

Tlak se tak zvyšuje na předsedu vlády Narendru Modiho, aby oznámil celonárodní lockdown, jako tomu bylo během první vlny pandemie. Indická lékařská asociace vyzvala k úplnému, dobře naplánovanému a předem ohlášenému lockdownu, a to místo sporadických nočních zákazů vycházení či jiných drobných zákazů.

Indie se potýká s akutním nedostatkem kyslíku a lůžek v řadě nemocnic. Márnice a krematoria jsou zahlcena.

Odborníci podle Reuters tvrdí, že skutečný počet případů a úmrtí na covid-19 asi bude mnohem vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Reuters dodává, že v Indii se od počátku pandemie nakazilo víc než 22 milionu lidí a téměř čtvrt milionu lidí nemoci podlehlo.

NASA kritizuje Čínu

Americká televizní stanice CNN se věnuje nedělnímu dopadu trosek čínské rakety, které spadly ve 4.30 našeho času do Tichého oceánu. Informovala o tom čínská média. CNN v článku píše o kritice, kterou směrem k Číně v souvislosti s událostí poslal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Čtěte také

Úřad kritizuje Čínu za neschopnost plnit standardy zodpovědného zacházení se zařízeními ve vesmíru. Země, které vysílají zařízení do kosmu, musí podle NASA minimalizovat rizika pro lidi a majetek na Zemi také při opětovném vstupu vesmírných objektů a maximalizovat transparentnost, pokud jde o tyto operace. Připomeňme, že zbytek čínské rakety patřil k největšímu vesmírnému odpadu, jaký vstoupil do zemské atmosféry za poslední desetiletí. 

Část rakety vážila podle odhadů 18 až 20 tun. Ze země odstartovala na konci dubna a do vesmíru vynesla základní modul budoucí čínské orbitální stanice. Poté, co bylo palivo vyčerpáno, byla raketa ponechána nekontrolovatelnému letu vesmírem, dokud ho gravitace nestáhla zpátky na Zemi. 

Zbytky mohly spadnout do obydlených míst

Jak CNN dodává, obecně se mezinárodní vesmírná komunita snaží těmto scénářům vyhnout. Většina raket sloužících k zvedání satelitů a jiných objektů do vesmíru, provádí řízené návraty.

Čtěte také

V takových případech odpad míří na oceán, nebo je ponechán na „hřbitovních“ drahách. Na těch odpad zůstává po celá desetiletí nebo staletí. Raketa Dlouhý pochod je ale navržena tak, aby opustila tyto velké kusy na nízké oběžné dráze. V tomto případě nebylo možné přesně určit, kdy nebo kde část rakety přistane. 

Evropská kosmická agentura předpověděla „rizikovou zónu“ která zahrnovala prakticky celou Ameriku na jih od New Yorku, celou Afriku a Austrálii, části Asie, jih Japonska, z Evropy pak Španělsko, Portugalsko, Itálii a Řecko.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.