Restaurátorka: Nedokážu si představit, že oprava Národního muzea dopadne dobře

2. duben 2015

Restaurátoři kritizují systém výběrového řízení na rekonstrukce historických památek. Podle nich ekonomické zájmy válcují význam objektů, a památky nedostávají péči, kterou potřebují.

„Památky válcuje nejen ekonomika, ale i špatně nastavený systém, jak se postupuje s národním kulturním dědictvím,“ řekla v pořadu Pro a proti restaurátorka malířských děl Zuzana Poláková.

Skutečnost, že není odděleno výběrové řízení na restaurátorské práce a stavební práce, restaurátorku znepokojuje.

Podle ní je nepředstavitelné, aby stavební firma, která realizuje pouze hrubou stavbu, měla možnost určovat si, kdo bude dělat vysoce umělecky hodnocené zásahy do výzdoby jakékoli historické budovy.

Alarmující je to zvláště v případě velmi dlouho táhnoucí se kauzy opravy historické budovy Národního muzea.

„To je jeden velký artefakt umění. Nedokážu si představit, že by tam stavební práce byly procentuálně víc, než rekonstrukční nebo restaurátorské práce jednotlivých uměleckých řemesel,“ vysvětlila Poláková.


Poláková: „Zarazil mě objem financí, kdy najednou z přibližně dvou a půl miliardy korun cena rekonstrukce Národního muzea klesla na miliardu a čtvrt. Nedokážu si představit, co udělá ten mínus jedné miliardy, a že by výsledná práce dopadla dobře. Kladu si otázku: pochybili ti, kteří dělali projektovou dokumentaci, a nadhodnotili zakázku o jednu miliardu, nebo se tato jedna miliarda někde bude ztrácet?“

Miloš Krčmář z Národního památkového ústavu souhlasí s tím, že na vině jsou nejen tíživé ekonomické podmínky, ale i nedostatečná a nekonzistentní legislativa.


Krčmář: „Bojím se o to, jak budou nastaveny kontrolní mechanismy na stavbě Národního muzea... Snížení ceny je opravdu alarmující… Její rozptyl je zarážející. Je to chyba u těch, co projekt zadávali, a počítali cenu tabulkově, nebo je chyba u těch, co tu cenu nakonec vysoutěžili?“

Navíc, možnost Ústavu zasáhnout do konkrétních projektů je omezená.

„Památkový ústav samotný nemá žádné rozhodovací pravomoci, ty jsou přeneseny na orgány státní správy. „Naše zodpovědnost leží v etické a morální stránce,“ připomněl Krčmář.

Je potřeba, aby památkáři věděli, co se na stavbě vůbec děje. „Často se nám stává, že se nedovíme, že se vůbec něco řeší. Dostaneme se k tomu až na místě, kdy přijdeme na kontrolní den, a tam zjistíme, že už se na něčem pracuje.“

V případě termínu dokončení, konečné ceny prací, i kvality provedení rekonstrukce Národního muzea není památkář příliš optimistický.

„Když si představíme rozměry budovy Národního muzea, a všechno, co se kolem něho má dít, kdy ani nevíme, jaké procesy budou muset proběhnout, a jak dlouho budou trvat, tak jsem skeptický,“ vyjádřil své obavy Miloš Krčmář z Národního památkového úřadu.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio