Respirátor i maska musí těsnit. Když to netěsní, je materiál jedno, radí ředitel Nanologix

16. únor 2021

V Česku platí povinnost nosit na veřejnosti roušky nebo respirátory. Zakladatel a ředitel společnosti Nanologix František Bauer říká: „Pokud chcete mít dobrý pocit, tak si vezmete roušku nebo respirátor. Pokud se chcete doopravdy chránit, tak si vezměte masku. Jakoukoli, protože nechci říkat že zrovna tu naši.“

V pořadu Řečí peněz připouští, že kdyby v první jarní vlně pandemie vláda rozhodla, že půjde cestou masek nebo polomasek, tak by zřejmě nebyli schopni uspokojit všechny požadavky.

Čtěte také

Výrobky firmy Nanologix z Českého Jiřetína teď chrání policisty, zdravotníky, pracovníky jaderného ústavu v Řeži, ale třeba vojáky amerických jednotek Delta Force. Jejich nanomasky vznikly ze spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci.

František Bauer nechce odpovědět, jestli respirátorům, které vláda doporučuje nosit v obchodech nebo v hromadné dopravě, věří, nebo ne. „Ale vím, že když jsme náš produkt vyvíjeli, tak to musí těsnit. Když netěsní, tak můžete mít jakýkoli materiál a stejně to fungovat nebude.“

„Protože my sami jsme před deseti lety byla jedna z prvních firem, která začala dělat roušky z nanovláken, takže jsme viděli, že když si přes ni kýchnete, zakašlete, nebo promluvíte, tak to jde zpět do prostředí. Respirátor to nezachytí.“

České výrobky na export?

To hlavní, na čem firma podle svého ředitele lpí, je kvalita, což zákazník ocení – ale bohužel víc v zahraničí než doma, říká Bauer. Další české společnosti jako Spur, Pardam či nanoSpace jsou už schopné vyrábět miliony kusů roušek a respirátorů s nanovlákny měsíčně, takže Česko začíná být v oblasti respirátorů a roušek soběstačné. Část jejich produkce ale míří na export.

Správa státních hmotných rezerv ale stále nakupuje hlavně podle ceny. Speciální roušky a respirátory s nanovlákny či aktivním stříbrem tak stále mají ve státních skladech zavřené dveře. Proč? „Na to vám nedokážu odpovědět,“ přiznává ředitel.

Čtěte také

„Co jsem se s nimi bavil, nebo co sami tvrdí na sítích, tak stát od nich ty produkty nechce, ale proč je raději dováží, to skutečně nevím,“ dodává.

Problém bude zřejmě v kritériích tuzemských výběrových řízení, kde je na prvním místě cena. „V tomto případě by se na cenu dívat nemělo. Přihlašujeme se do výběrových řízeních v Německu, Francii nebo i ve Španělsku a tam je dané, že nerozhoduje cena, ale kvalita. U českého státu je to vždy cena.“

U čínských výrobků je podle ředitele Bauera cena vždy na prvním místě, kvalita až někde na třetím čtvrtém. „Už se dělaly testy některých produktů a materiály byly ošizené, protože tam nebyly ty, co měly. Ale nejde jen o čínské výrobky, jsou německé ale i české firmy, kde si na kvalitě moc nezakládají.“

Bauer přiznává, že na čínský trh nemíří: „To je pro nás tabu už jen proto, že jsme masky dodali dalajlámovi. Asi jsme si tím čínský trh zavřeli. Ale stejně jsme tam nechtěli vstupovat. 

Dobrý pocit, nebo ochrana?

Ředitel společnosti Nanologix František Bauer si dokáže představit, že kdyby všichni lidé v Česku začali chodit v polomaskách nebo maskách, které nemají výdechové ventily, přes které se od nakaženého nemůže vir dál šířit, tak by se mohly otevřít všechny restaurace, obchody i služby.

„Hlavně ale lidé musí věřit, že tady vůbec nějaká nemoc existuje, že to tady je. Pak už začnou uvažovat, jestli chtějí mít jen dobrý pocit, nebo se chtějí chránit s maskou.“

Celý pořad Václava Pešičky si poslechněte v audiozáznamu.

Dozvíte se, jak velkou výzvou a příležitostí je současná pandemie pro výrobce ochranných pomůcek. Nebo co všechno znamená převést špičkový výzkum do praxe a správně jej „prodat“.

autoři: Václav Pešička , lup
Spustit audio

Související