Reportáž ze zvířecího krematoria: Náš vztah k domácím mazlíčkům je přemrštěný, myslí si filozof

Donedávna fungovalo pouze jedno zvířecí krematorium v Brně. Dnes je jich po republice pět a do jednoho z nich, konkrétně do Krematoria zvířat Praha, se podívala reportérka Lucie Vopálenská.

V přijímací místnosti jsou k vidění zvířecí urny ve veselých, pastelových barvách. „Situace je pro lidi vždy smutná, tak si často vybírají takovou urničku, aby byla ,veselejší‘,“ říká Karolína Lafatová, manažerka zvířecího krematoria v Praze.

Smuteční obřad pro domácí mazlíčky

Rozlučková místnost s rakví v Krematoriu zvířat Praha|foto: Lucie Vopálenská

Nejmenším klientem zdejšího krematoria byl padesátigramový papoušek. Mezi ty největší se řadí obří psí plemena. Majitelé domácích mazlíčků krematorium vyhledávají proto, že je zvíře nějaký čas provázelo a nedovedou si představit, že by je nechali po smrti odvézt do kafilérie.

Podle hmotnosti a doby kremace se také stanoví cena. Většinou se pohybuje mezi třemi až pěti tisíci, za obří psí plemena zaplatíte devět a půl tisíce korun. Odcházíte však s jistotou, že k vašemu mazlíkovi se v peci nepřidalo žádné jiné zvíře. „Poskytujeme zdarma kamerový záznam a zhruba čtvrtina zákazníků si ho vyžádá,“ uvádí Lafatová.

V krematoriu pro zvířata probíhá i něco na způsob pohřebního obřadu s rakví, svíčkami a květinami. Pouští se i smuteční hudba. Pokud majitelé chtějí, mohou si přinést vlastní. Po obřadu si mohou počkat na urnu s popelem – samotná kremace trvá přibližně 35 minut.

První krematorium pro zvířata vzniklo v Brně v roce 2003. Majitelé si prožili martyrium – v této věci neexistovaly žádné zákony. Zlepšilo se to po vstupu České republiky do Evropské unie.

Stinná stránka přehnané péče

Ještě před vznikem zvířecích krematorií existovaly zvířecí hřbitovy – podle spolumajitele pražského zvířecího krematoria Jana Šípka vznikly už v 19. století. Rád by s pražskými hřbitovy do budoucna řešil, aby si chovatelé mohli dát urničku s domácími mazlíčky do lidských hrobů.

Stanislav Komárek si myslí, že zvířecí krematoria už jsou za hranou|foto: Wikimedia Commons,Archiv Stanislava Komárka / Wikimedia Commons,CC0 Public domain,©

Rozkvět a rozšíření domácího chovatelství je záležitostí až posledních dvou století. První psí žrádlo se prodávalo v Anglii v roce 1860, veterinární péče se objevuje až ve 20. století. Psi nebo koně jsou dokonce součástí terapií.

Přehnaná péče o zvířecí přátele může mít ale i svou stinnou stránku. Podle biologa a filozofa Stanislava Komárka už jsou zvířecí krematoria za hranou. „Tato praxe se mi zdá značně přemrštěna. Spíš je to způsob, jak nahlížet na zvířata jako na atrapy lidí. A to se domnívám, že je jeden ze základních problémů naší západní civilizace vůbec,“ říká Komárek.