Reportáž z naleziště v Abúsíru: Práce egyptologů tu nikdy nekončí

4. duben 2017

Archeologické naleziště v egyptském Abúsíru patří už skoro šedesát let k výstavním skříním české egyptologie. Na rozdělanou práci navazuje i letošní vědecká expedice, kterou doprovází reportér Českého rozhlasu Plus Radek Kříž.

Pracovní týden začíná pro archeology v sobotu a končí ve čtvrtek, pracuje se od sedmi hodin ráno do dvou hodin odpoledne. Kromě archeologů jsou u vykopávek inspektoři, kteří dohlížejí na průběh vykopávek za egyptskou stranu.

Bílá hůl a místní rituály

Podle bílé hole se dají poznat předáci. Ti mají nejvíce zkušeností a často s českými archeology spolupracovali už i jejich dědové. Jde o zodpovědnou funkci, protože mají na starost Egypťany, kteří kopou a musí být opatrní, aby nedošlo k poškození nálezů.

Během dne pracují Češi buď přímo v hrobkách, nebo v jejich předsálích. Práci doprovázejí místní rituály – čas na silný sladký čaj nebo kávu či neustále se opakující zdravení. A pak všudypřítomná improvizace.

Dělnící v Abúsíru se občerstvují čajem

Práce v Abúsíru nikdy nekončí. Nejprve se musí kopat, pak třídit, katalogizovat, fotodokumentovat a hledat kontext. Na každou z těchto fází vždycky přijede specialista. A i když se nakonec zlomky nebo i velké kvádry určí, zrestaurují a znovu zasadí na místo nálezu, během několika let můžou restaurátoři přijít znovu kvůli místním podmínkám.

Když se písek vytěží

Jak to vypadá, když se písek vytěží? V kapli u hrobky, veliké přibližně jeden metr na dva metry, provádí Martin Dvořák restaurátorské práce na tzv. nepravých dveřích. Má k tomu speciální kladívko, kterým opatrně oklepává překryvovou vrstvu.

Restaurátor Martin Dvořák se domlouvá s pomocníkem

Jak říká, bez trpělivosti by to nešlo. Postupně se objevují původní barvy. „Každá značka měla svou charakteristickou barevnost. Paleta barev byla ale relativně omezená – ve Staré říši, což je přibližně období 2400 let př. n. l., užívali Egypťané jen základní paletu barev: modrou, zelenou, různé okry, železité hlinky, což je žlutá, červená, pak černou, bílou a tím skoro končíme. Oni ani nemíchali barvy, nedělali odstíny,“ vysvětluje Dvořák.

Nepravé dveře měly v hrobkách obrovský symbolický význam. Jsou to kamenné dveře, na kterých zpravidla býval vyobrazený zemřelý, jak sedí u obětního stolu. Označovaly hranici mezi naším světem a světem zemřelých. Právě nepravými dveřmi mrtvý vstupoval na onen svět.

autor: Radek Kříž
Spustit audio