Renesanční učenec a literát Jan Blahoslav zanechal trvalou stopu v českém písemnictví
Mezi přední představitele Jednoty bratrské, menší, ovšem společensky vlivné, církve předbělohorského období, patřil nejen biskup a učenec Jan Amos Komenský. Základy rozkvětu jednoty položil vedle jiných také Jan Blahoslav – teolog, literát, překladatel a redaktor v jedné osobě.
Důrazem na vzdělanost a komunikaci se bratrská církev vymanila z osidel sektářství a stala se důležitým prvkem české společnosti 16. a počátku 17. století.
V tomto emancipačním procesu přitom významnou úlohu sehrál právě Jan Blahoslav (1523 – 1571), jenž díky svému vzdělání a postavení pozitivně ovlivnil směřování a činnost evangelikálního náboženského společenství. Bez nadsázky se říká, že nebýt Blahoslava a jeho vzdělávacích a osvětových aktivit, dost možná by nebylo ani Komenského, jenž na humanistických principech jednoty stavěl a rostl.
Budiž řečeno hned na počátku, že se přerovský rodák dožil pouhých 48 let, neboť v roce 1571 zemřel během vizitační cesty v Moravském Krumlově. Za svůj relativně krátký život však stačil učinit mnohé.
Jednotě bratrské sloužil jako správce latinské školy v Přerově, posléze působil v Mladé Boleslavi a nakonec v Ivančicích u Brna, odkud vykonával svůj biskupský úřad. Zde také založil proslulou bratrskou tiskárnu, později přesunutou do nedalekých Kralic.
Humanismus do služeb křesťanské zvěsti
Jan Blahoslav byl člověkem, který si plně uvědomoval potřeby své doby. Proto jeho význam již v 16. století daleko přesáhl okruh minoritní církve a našel pozitivní odezvu v celé tehdejší české společnosti, včetně utrakvistů a tolerantnějších katolíků.
Jan Blahoslav vedle toho, že napsal řadu autorských prací, přeložil z řečtiny Nový zákon a pro další generace, které pracovaly na biblickém textu, napsal dílo Gramatika česká.
Jak potvrzuje historička Helena Kovářová z přerovského Muzea Komenského, Blahoslav podstatnou měrou tímto přispěl k české jazykové kultuře a umožnil, že se Bible kralická stala jedním ze základních pramenů českého spisovného jazyka.
Blahoslav také redigoval Šamotulský kancionál vytištěný v Polsku a posléze kancionál Ivančický. O šíři jeho zájmů svědčí též autorství díla Musica rozvíjejícího hudební a pěveckou teorii.
Jan Blahoslav byl přesvědčen, že humanismus musí být postaven do služeb křesťanské zvěsti. Tento názor zastává v hutném spisku nazvaném Filipika proti misomusům. Velkou část své práce pak věnoval zdůvodnění existence Jednoty bratrské a výchově jejího členstva. O tom svědčí například svazek nazvaný Vady kazatelů nebo mravoučný spis O zraku.
Jak uvádí Jiří David z Památníku písemnictví na Moravě, Ivančická základna Jednoty bratrské se v 16. století stala důležitým vzdělanostním centrem. Tamní škola a tiskárna přispívaly ke kultivaci nejen členů církve, ale i širší společnosti.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
