Rektor Dvořák: Centrální banka je se snižováním úrokových sazeb opatrná. Pokles zatím nelze čekat

Ještě začátkem kalendářního roku experti předpovídali, že hypoteční úvěry zlevní a jejich sazby budou klesat ke třem procentům. To se ale podle Swiss Life Hypoindexu, který v Česku monitoruje ceny půjček, nestalo. Zájem o hypotéky je přesto rekordní.

Čtěte také

Stát jako developer? Neefektivní, kritizuje Hospodářská komora. Je tu poptávka, brání se společnost

Na dostupnosti nic nezměnilo ani snížení úrokových sazeb Českou národní bankou. Ta základní je aktuálně na 3,5 procentech. Hypoteční úvěry se tak pohybují okolo 5 procent. „Přesto je poptávka po úvěrech relativně vysoká a v letošním roce se budeme v objemu poskytnutých hypoték blížit rekordu,“ připomíná rektor Dvořák.

Na přístupu centrální banky je ale vidět, vidíme, že je opatrnější při nastavování svých úrokových sazeb, upozorňuje. Změnu v krátkodobém horizontu nepovažuje za pravděpodobnou.

„Růst reposazby České národní banky zůstal za očekáváním, což svým způsobem indikuje, že situace na trhu je taková, že v tuto chvíli nelze čekat pokles úroků,“ soudí a předpovídá:

„Muselo by dojít k tomu, že celkově úroková úroveň klesne níž. Včetně toho, že i centrální banka bude moct vzhledem situaci zareagovat snížením úrokových sazeb, což by byl impulz, který by vedl ke snížení úrokových sazeb na swapovém trhu.“

Nižší sazba, vyšší ceny?

Rektor Dvořák také upozorňuje, že samotné snížení úrokové sazby z hypotečních úvěrů by mělo pozitivní dopad především na stávající dlužníky, nebo na ty, kteří už mají zafixovanou cenu nemovitostí. 

„Snížení úrokové sazby by mohlo vést k tomu, že se zvýší dostupnost úvěrů a logicky se zvýší i poptávka po nemovitosti, která se logicky při omezené nebo nedostatečně rostoucí nabídce projeví zase do cen,“ vypočítává.

Čtěte také

První panelák byl postaven před 70 lety. Byl to recept na krizi bydlení, nebo „bedna“?

Ve výsledku tak podle Dvořáka může dojít ke scénáři, kdy budou úvěry na bydlení díky nižší sazbě sice levnější, ale příliv nových kupujících zvedne ceny nemovitostí natolik, že ve výsledku k žádnému zlepšení na trhu pro kupující nedojde.

Úroková sazba hypoték, které nabízí jednotlivé banky, však záleží na mnoha dalších aspektech mimo základní úrokové sazby. Bankovní a hypoteční domy si financování zajišťují pomocí takzvaných tří a pětiletých swapů.

Ty se obchodují na základě nabídky a poptávky v mezibankovních obchodech a pomáhají snížit riziko spojené s kolísáním sazeb, vysvětluje Dvořák: „Jsou to nástroje, pomocí kterých si banky jsou schopny na příslušná období tří nebo pěti let zafixovat úrokovou sazbu ze svých zdrojů.“

Ačkoliv swapy už klesly na úroveň 3,5 procenta, na hypotečních sazbách se to příliš nepodepsalo. „Úroková sazba swapů je cena, za kterou banky přijímají zdroje na financování půjček. Ale banky mají i další náklady a v úrokové sazbě z hypotečních úvěrů si chtějí kalkulovat i určitý zisk,“ dodává ekonom, proč se jednotlivé ceny rozcházejí.

Může být řešením pro krizi bydlení ve velkých městech dojíždění z menších měst? A kolik je v nich vůbec prázdných, nevyužívaných bytů? V pořadu Řečí peněz odpovídá rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.