Rekonstrukce bitvy u Waterloo nebyl zrovna šťastný nápad, myslí si historik
Událost, která naprosto změnila směr evropských dějin – tak se často mluví o bitvě u Waterloo, která znamenala konec císaře Napoleona.
Došlo k ní před 200 lety, tedy 18. června 1815.
„Napoleon byl především člověk, který po dobu téměř 20 let rozhodoval o osudech Evropy, změnil její mapu a až do konce své vlády představoval obrovskou vojenskou a politickou sílu v tehdejší Evropě. Navíc ve Francii se těší velké popularitě,“ říká historik a člen Československé napoleonské společnosti Dušan Uhlíř.
Laikovi se může zdát neuvěřitelné, že se o době Napoleona stále dozvídáme nové informace. Loni například francouzský dokumentarista zjistil, že Napoleon prohrál u Waterloo prý kvůli tiskové chybě.
„Obraz napoleonské doby je v podstatě už uzavřen. Na tom nic nezmění ani pokusy hledat okrajové záležitosti, které měly sehrát určitou roli. Jistě, Napoleon se dopustil v této bitvě několika chyb, a stalo se mu to osudným. Ale svádět to třeba na to, že měl rýmu nebo teplotu, je trošku zjednodušující,“ myslí si historik.
V Belgii začínají různé vzpomínkové akce, mezi nimi je i velká rekonstrukce bitvy u Waterloo. U Valonů je napoleonská tradice stále velmi živá, zatímco Vlámům nic neříká.
„V současné rozdělené Belgii, kde to mezi těmito dvěma etniky vře, není vůbec dobré připomínat bitvu u Waterloo. Francouzi si jako velcí sousedi také tu porážku neradi připomínají. To nebyl zrovna šťastný nápad,“ konstatuje Dušan Uhlíř.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
