Reforma psychiatrie pokračuje. Udržitelné financování je v nedohlednu

22. prosinec 2016

Jedním z cílů reformy je vznik sítě center duševního zdraví (CDZ), které rovnocenně propojí péči zdravotní a sociální a které budou za pomoci svých terénních týmů vyjíždět i do domácího prostředí. Péče musí jít blíž za klienty.

Strategie je na papíře už tři roky. Zatímco politická podpora vázne, z praxe vyplývají zajímavé poznatky. Roční zkušenosti má například historicky první CDZ na Praze 8, které vzniklo ještě mimo rámec reformy, na základě spolupráce Psychiatrické nemocnice Bohnice a místní organizace Fokus poskytující sociální služby. Nejtěžší bylo sladit oba týmy, které vzešly z rozdílného prostředí.

„Museli jsme se naučit určité asertivitě, abychom ve chvíli, kdy už máme o klienta strach, že by si mohl ublížit na životě, dokázali přispět k rozhodnutí, jak dál. I když s tím on třeba nesouhlasí,“ říká Lenka Škvorová, vedoucí zdejších sociálních pracovníků.


V polovině roku 2017 by měla začít fungovat pětice prvních CDZ, která budou po dobu osmnácti měsíců financována z evropských peněz. Půjde o tzv. měkké peníze z fondu zaměstnanosti administrovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jedním ze žadatelů chce být vznikající centrum v Havlíčkově Brodě, kde se spolu domluvili zástupci Fokusu Vysočina a zdejší psychiatrické nemocnice. Další čtyři centra mají vzniknout v Praze, Ústí nad Labem, v Olomouci a v Jihomoravském kraji.

„My jsme naopak komplementárně museli ubrat z ráznosti, na kterou jsou zdravotní sestry zvyklé a ve které jsou vychované,“ přiznává staniční sestra Blanka Novotná. Dnes už tým funguje dobře a přeje si, aby vznikala další centra. „Při jednáních s úřady musíme dokola vysvětlovat, kdo jsme. A v současné době si na sebe nevyděláme,“ naráží za zásadní problém financování zdejší psychiatr Miroslav Pastucha.

Nedořešené financování a chybějící pravidla

V Havlíčkově Brodě pracuje společný terénní tým v rámci tzv. rozšířené ambulance zdejší psychiatrické nemocnice. Působí v něm dvě zdravotní sestry a jeden lékař. „Ze třetiny si na sebe sestra vydělá přes příjmy od zdravotních pojišťoven. Dvě třetiny doplácíme z jiných zdrojů,“ uvádí ředitel léčebny Jaromír Mašek. Chyba je podle něj v nedořešeném systému úhrad, z čehož nelze vinit zdravotní pojišťovny. „Tohle je rolí regulátora, tedy především ministerstva zdravotnictví.“

Nedořešené financování a chybějící pravidla trápí i ředitelku Fokusu Vysočina Annu Šimonovou. „Potřebovali bychom noty. Děláme něco nového podle nejlepšího vědomí, ale nemáme jistotu, že to není jen nějaký pokus.“

Jasná pravidla udržitelného financování center se však zatím nerýsují. Po vyčerpání evropských peněz má dojít na delší pilotní projekt ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, a to mimo úhradovou vyhlášku. V současnosti na tomto řešení podle odborného garanta reformy Martina Hollého panuje konsensus. Otázkou zůstává, zda do takového projektu půjdou právě psychiatrické nemocnice a proč je pro ministerstvo zdravotnictví takovým problémem na úhradové vyhlášce zapracovat.

autor: luv
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.