Ředitelka školy: Atmosféra ve třídách s handicapovaným dítětem je výrazně lepší

2. září 2015

Začleňování postižených žáků do škol žádá nový školský zákon. Jeho realizace nebude bez potíží. Podle průzkumu Univerzity Palackého a organizace Člověk v tísni chybí finance i metodika.

Na mnoha místech v ČR inkluze funguje dlouho. Hlavně proto, že vzdělávání na speciální škole většinou obnáší i bydlení na internátě, a to si rodiče nepřejí. Také chtějí, aby se dítě začlenilo do běžné společnosti.

„Máme v péči okolo 280 klientů. Padesát klientů je žáky základní školy pro sluchově postižené, základní a mateřské školy. Všichni ostatní žáci z daného kraje jsou integrováni v běžných mateřských, základních a středních školách,“ dodává Jana Barvíková ze Speciálního pedagogického centra pro sluchově postižené v Moravskoslezském kraji.

„Není to něco nového, co nastane od září 2016, ta situace už je v terénu. Otázkou je, jakým způsobem vyrovnáme podmínky dětem tak, aby měly stejné šance na vzdělávání jako žáci ve speciální škole.“

Větší podpora asistentů

Inkluze se týká v Česku asi sto tisíc dětí. Největší skupinu představují děti se specifickými vývojovými poruchami učení nebo chování. Těch je 35 tisíc. Stejně početná je skupina dětí s mentálním postižením a potom děti s poruchou autistického spektra.

„Pro děti s mentálním postižením je hodně speciálních škol. Přesto na základních školách je přes tři tisíce dětí s mentálním postižením v režimu individuální integrace. Vzdělávat dítě s poruchami autistického spektra, projevy složitosti chování, to je obrovský oříšek a klobouk dolů před všemi učitelkami. Dva tisíce těch dětí je v běžných základních školách. Speciální školy nejsou pro žáky s poruchou autistického spektra,“ popisuje Jan Michalík z Univerzity Palackého v Olomouci.

Českobudějovičtí středoškoláci spolupracují se školkou pro zrakově postižené

Loni těmto dětem v Česku pomáhalo devět tisíc asistentů, sedm stovek z nich pracovalo s dětmi ze sociálně slabých rodin. Ministerstvo školství hodlá asistenty víc podporovat.

„U asistentů pedagoga jsme navýšili finanční prostředky a počet úvazků směrem k církevním a soukromým školám o 80 úvazků u dětí se zdravotním postižením v následujícím roce V případě dětí se sociálním znevýhodněním jsme navýšili počet úvazků o dalších sto. Nově garantujeme, že děti, které budou mít asistenty pedagoga od 1. září, tak ho budou mít do konce školního roku. Vedle toho jsme navýšili finanční prostředky pro děti, které tyto potřeby budou mít během roku,“ popisuje ministryně školství Kateřina Valachová.

Větší možnosti i pro mimořádně nadané žáky

Lépe by se ve škole mělo vést romským dětem. Neměly by končit ve speciálních školách. Za posledních 40 let se situace podle romského aktivisty Miroslava Klempára nezměnila.

„Strávil jsem čas v cizině a potom, co jsem po patnácti letech přijel, tak jsem zjistil, že situace je stejná, ne-li horší. Děti jsou vzdělávány odděleně. Jen malé procento pokračuje v sekundárním vzdělávání a ti, co pokračují, končí.“

Z průzkumu vychází, že pokud by stát podporoval účinně vzdělávání romských dětí, ve výsledku by vlastně ušetřil.

„Pokud by se vyrovnala vzdělanostní struktura romské a většinové populace, z dlouhodobého výhledu by to přineslo do státního rozpočtu čtyři až šest miliard korun ročně,“ dodává Tomáš Habart z organizace Člověk v tísni.

Problém představuje pro školy nedostatek peněz na platy speciálních pedagogů, psychologů a asistentů a nepřipravenost učitelů na práci s takovými dětmi. I v tom byl průzkum Univerzity Palackého a organizace Člověk v tísni přínosný.

Ředitelka základní školy Červený vrch Jana Matoušová ve studiu Reginy

„Komunikace mezi dítětem a učitelkou, jedna vazba, kterou si vymění v hodině, trvá u takového dítěte třikrát déle než u běžného dítěte. Pro učitele je to šok,“ vysvětluje Renata Vrbová ze Speciálního pedagogického centra pro žáky s vadami řeči.

Náměstek ministryně školství Jaroslav Fidrmuc upozorňuje i na další aspekt nového školského zákona: „Novela školského zákona myslí na druhou část spektra žáků, na mimořádně nadané, kteří naopak potřebují dávat náročnější úkoly, rozšiřovat učivo. Těmto žákům formou individuálního vzdělávacího plánu se bude dostávat podpora tak, aby maximálně rozvíjeli své vzdělávací možnosti.“

Pražská základní škola Červený vrch má v letošním školním roce 750 dětí. Zhruba stovka z nich jsou ty, které potřebují speciální podporu. O inkluzi v praxi hovořila ředitelka školy Jana Matoušová.

„Osvědčilo se nám to, že děti prošly všech devět let se svým vlastním učebním plánem. Jsem přesvědčena a rodiče to tvrdili taky, že se naučili víc, protože ti ostatní jsou pro ně velkým táhlem. Atmosféra ve třídách, kde je dítě integrované s větším handicapem, je výrazně lepší. Děti jsou empatičtější, vymýšlejí aktivity takové, že myslí na to handicapované dítě.“

autoři: era , sch
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.