Ředitel školy se nemá kam posouvat. S ním odchází i know-how, jak vést další generace

Šestadvacetiletý Matěj Brzica je nejmladším ředitelem základní školy v Česku. Základní školu Gagarinova v západočeském Stříbře vede necelé dva roky a letos ho časopis Forbes zařadil mezi třicet vlivných osobností do třiceti let.

Do konkurzu na ředitele šel s vizí částečné výuky v angličtině už od prvního ročníku, a přestože je sám aktivní na sociálních sítích, ve své škole se používání mobilů o přestávkách snaží svým svěřencům omezovat.

Vize jdou, systém brzdí

Matěj Brzica nastoupil do funkce plný nápadů z konkurzu a z pedagogické fakulty. Realita ho ale rychle naučila, kde experimentování končí. Za optimální horizont ve funkci dnes považuje dvě šestiletá období. Podle něj je to dost na uskutečnění vize, ale málo na to, aby se škola nepřestala posouvat.

Čtěte také

Nebuďte manažer, buďte lídr. Nejlepší je, když se ředitel školy naučí delegovat a nechá kolegy růst

„Věci, které bych rád dělal jinak, systém bohužel neumožňoval. Dneska už se v tom orientuji mnohem lépe,“ říká.

Mimochodem, rekord nejdéle sloužícího ředitele v Česku drží Stanislav Mauric, který vedl základní školu v jihočeské Čkyni skoro čtyřicet let. Do důchodu odešel loni v roce 2025. Recept na to, jak se tak dlouho udržet ve funkci a nevyhořet v ní, shrnul lakonicky pro Českou televizi: „Zachovat si nadhled a zdravý rozum.“

Trénink musí být kontinuální

Lukáš Tříska zná svou školu od píky. Střední průmyslovou školu a Střední odborné učiliště v Pelhřimově sám absolvoval, pak tu vedl odborný výcvik a v roce 2023 se stal jejím ředitelem.

Čtěte také

Ředitel školy má zvládnout asi 40 rolí. Nejdůležitější jsou vztahy, vize školy a síť kontaktů

Poslední rok a půl spolupracuje s organizací Mise HERo, která pomáhá ředitelům s rozvojem řídicích kompetencí v programu Silný lídr, silná škola. Ředitelé škol se v něm mimo jiné učí, jak vést tým, dávat zpětnou vazbu a vnímat, že každý kolega potřebuje jiný přístup.

„Při každém manažerském rozhovoru si trénuji dovednosti a pak si v duchu dávám zpětnou vazbu sám sobě, co se mi povedlo a co se nepovedlo. Trénink musí být kontinuální,“ říká Lukáš Tříska v Reparátu.

Kariérní stupínek

Kariérní postup v českém školství nevede po dlouhém žebříčku. Podle Markéty Bajerové z organizace Učitel naživo to ukazuje, jak omezený prostor pro další rozvoj ředitelé škol vlastně mají: „Ve chvíli, kdy přestanu být ředitelem školy, nemám se kam dál posouvat. Ztrácí se nám know-how, které potřebujeme proto, aby noví ředitelé měli koho následovat.“

Čtěte také

Mezi školami a ministerstvem je ohromná díra. Potřebujeme pomoc od regionů, žádá Hřebecký z EDUinu

S tím chce pomoct i takzvaný kompetenční rámec ředitele školy, na jehož vzniku se Markéta Bajerová podílela. Dokument má brzy zveřejnit ministerstvo školství brzy a jeho cílem je jednotně popsat, jaké dovednosti má ředitel rozvíjet.

A jak ukazuje pořad Reparát, podporu začínajícím ředitelům mohou poskytovat i zřizovatelé. Třeba v Ústeckém kraji od roku 2024 funguje systém uvádějících ředitelů.

„Začínající ředitel má možnost stínovat svého zkušenějšího kolegu a využívat jeho mentorské podpory,“ přiblížila tento model náměstkyně pro školství v Ústeckém kraji Jindra Zalabáková.

V čem je výhoda být mladým ředitelem a kdy se věk stává bariérou? Hlásí se do ředitelských funkcí více ženy, nebo muži? A jak při ředitelském multitaskingu nevyhořet? Poslechněte si celý audiozáznam.