Ředitel Scio: Ve všech dětech je touha se učit, ale často jim ji berou rodiče a dorazí je škola

29. srpen 2016

Škola, ve které si děti samy určují, co chtějí probírat. Škola, kde se učíte jen to, co vás baví. Škola, pro kterou je největší nepřítel stereotyp. Je to ta, kterou navštěvuje vaše dítě? Jsou vůbec české děti na princip ScioŠkol připravené?

„Škola je sociokulturní prostředí, kam se děti těší. Ale je otázka, jestli se těší na to učení,“ říká v úvodu Pro a proti František Halada, ředitel ZŠ Chotěšov.


Všechny děti se rodí s úžasnou touhou se učit. Spoustu z nich ale někdo pokazí. Často je pokazí rodina a pak by mělo být na škole to napravit. Bohužel se zdá, že na spoustě škol pokazí ty děti škola nebo to případně dorazí, když už ti rodiče s tím začali.Ondřej Šteffl


Charakter člověka i základní věci se vytvářejí do tří nebo nejdéle do čtyř let. To je psychologie a je to dané. Ministerstvo školství přišlo na myšlenku, že dítě má chodit povinně od pěti let do školky. Nejsem přesvědčen, že se tím něco spraví.František Halada

Když děti rozhodují, co se budou učit

„Jiná otázka je, co se naučí a co budou umět na konci. My jsme přesvědčení, že toho budou umět velkou spoustu. To, že si o tom rozhodují samy, to je jenom zdání. Rozhoduje o tom prostředí, které je obklopuje. Děti si vybírají samy, co je zajímá a co chtějí umět. Málokteré dítě v ČR bude chtít rozebírat kalašnikov, zatímco v Afganistánu to bude chtít umět každé dítě,“ popisuje princip výuky podle ScioŠkol ředitel Ondřej Šteffl.

Vysvětluje, že děti nejsou nechány na pospas a je to jeden z mýtů kolem tohoto projektu. Kromě prostředí hrají roli také dospělí ve škole a možnost výběru, který je jim nabízen.

Není to ale celé utopie a většina dětí si zvolí příliš jednoduchou cestu? „Typický omyl. Děti si přece nevolí nejsnazší cestu. Podívejte se třeba, jak se učí chodit. Upadnou, rozbijí si nos a zase to zkusí znova. Když se dítě rozhodne, že se třeba naučí chemii, tak si nebude volit tu snazší cestu. Děti si volí jednodušší cestu, když je nutíme k něčemu, co se nechtějí učit. Pak si hledají způsob, jak z toho vykličkovat,“ odpovídá Šteffl.


Při převisu poptávky se místa do ScioŠkol vybírají losováním. Do těchto škol se hlásí tzv. výběroví rodiče. „ Máme tak výhody, které státní škola nemá. Z druhé strany máme děti, které mají například ADHD atp. A tyhle děti jsou často na státních školách, kde s nimi neumějí zacházet nebo s nimi zacházejí tak, že se to rodičům nebo dětem nelíbí. A tak hledají jiné řešení," říká Šteffl.

ScioŠkola je škola výběrová, jak připomíná Halada. Šteffl následně vysvětluje, podle čeho žáky vybírají.V tom vidí Halada úskalí: „Státní školy berou všechny žáky – od mimořádně nadaných až po žáky se sníženým intelektem. Rodinné prostředí je také důležité. Jestli je podnětné nebo ne.“ V rodinách, kde vůbec není vzdělání nebo vzdělávání priorita, tak není podle Halady možné model jednoduše zavádět.

Změna je trvalý stav – tak se dá popsat slovy Ondřeje Šteffla princip ScioŠkol. „Svět se bude měnit čím dál rychleji. A jestli někoho chcete připravit na budoucí svět, tak ho musíte připravit na ty změny. A to nejde tam, kde jsou kamenné zdi a učí se podle předpisů z roku 1839.“

Chcete se dozvědět víc o principu ScioŠkol nebo si poslechnout argumenty ředitele státní školy? Poslechněte si celý pořad Pro a proti s oběma hosty.

autor: ves
Spustit audio