Řecký exministr Varufakis pokračuje v tažení proti evropskému establishmentu

Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis ve své domovské zemi zakládá novou politickou stranu. Politik, který v roce 2015 v pozici strážce řeckých financí proslul svým odmítavým postojem k požadavkům mezinárodních věřitelů vůči Athénám, ustavil formaci s názvem Evropská fronta realistické neposlušnosti. Do povědomí se ji bude snažit dostat spíše pod zkratkou Mera25.

Podle serveru katarské stanice Al-Džazíra se tak Varufakis snaží dodržet svůj slib, že přímo na řeckou národní úroveň přenese působení své mezinárodní formace.

Uskupení jménem Demokracie v Evropě – hnutí 2025 neboli Diem25 vytvořil v roce 2015 s vidinou celoevropského hnutí, které otřese evropským establishmentem, jenž je podle jeho vlastních slov příliš „toxický, elitářský, bezmocný a zdiskreditovaný“.

Varufakis se v červenci 2015 oddělil od své tehdejší politické partaje Koalice radikální levice, známé jako SYRIZA. A to poté, co tato dodnes vládní strana proti jeho vůli přijala od mezinárodních věřitelů další záchrannou půjčku, která byla podmíněna provedením tvrdých úsporných opatření. „To, co zničilo sen z roku 2015, nebylo ani tak třetí memorandum. Byl to pohled na jeho realizaci SYRIZOU – tedy vidina levice implementující úsporná opatření, přičemž celé to bylo zdůvodněné právě snahou vyhnout se dalším škrtům,“ říká dnes Janis Varufakis.

Když před dvěma lety nastartoval hnutí DiEM25, podotkl, že evropský demokratický deficit musí být řešen jako kontinentální problém. Jeho šestiměsíční funkční období ve funkci ministra financí, které tomuto rozhodnutí předcházelo, ho prý přesvědčilo, že národní vlády nemají vůli ani vliv na změnu Evropy.

Inspirace pro Evropu

Jak si ale všímá Al-Džazíra, evropská politická elita už se možná Varufakisovými záměry inspirovala. Třeba Emmanuel Macron loni učinil první krok k celoevropským volbám. Francouzský prezident navrhl, aby křesla v Evropském parlamentu, která se uvolní po odchodu britských europoslanců, nově sloužila pro novou kategorii nadnárodních zástupců, kteří by byli voleni v několika unijních členských státech najednou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron

Evropská unie by se tak podle serveru mohla snažit obnovit svou demokratickou legitimitu. Zároveň je to ale možnost pro eurofederalisty jako Varoufakis, který v roce 2015 přihlížel, kterak eurozóna převálcovala řecký parlament.

„Sledovali jsme poslance zvedat ruce pro opatření, se kterými nesouhlasili. A opozice hlasovala proti, i když zároveň slibovala, že je zavede do praxe, jen co se dostane k moci,“ upozornil Varufakis při svém nedávném projevu v centru Athén na údajnou paradoxnost situace. Al-Džazíra dodává, že úsporná opatření odcizila většinu Řeků od Evropské unie, a to i přesto, že se jednalo o jednu z nejvíce proevropských zemí od té doby, co se ke společenství přidala v roce 1981.

Nekonečné zachraňování

„Nemůžete mít společnou měnu, když nemáte společnou zahraniční a obrannou politiku,“ myslí si jeden ze členů DiEM25 Vasilis Vasilikos. Naráží tak na aktuální obavy mnohých Řeků, které plynou z bezpečnostní situace v regionu. „Proto se pojem ‘Evropa‘ pro mnoho Řeků zredukoval na pouhé ‘euro’. V roce 2025 naše hnutí přinese ovoce a vyřeší problém s Evropou, který není řecký, ale zcela evropský,“ podotýká Vasilikos.

Katarská Al-Džazíra tvrdí, že logickou základnou pro Varufakisovo panevropské hnutí DiEM25 je právě Řecko. Předurčuje ho k tomu především stále obtížný stav jeho ekonomiky, který opakovaně maří předpovědi na zlepšení situace a na kontinentu stále znepokojuje mnoho politiků.

O tom, jak DiEM25 přemýšlí o Evropě, teď vypovídají plány jeho lokální řecké odbočky. Mera25 jako politická strana volá po restrukturalizaci řeckých dluhů, prodloužení splátkových kalendářů a snížení obnosu peněz, který musí Řecko ročně vydávat na obsluhu svých závazků. Athény takto ročně utratí tři a půl procenta HDP, tedy asi osm miliard dolarů. Janis Varufakis chce obnos snížit na polovinu. Podle něj jinak ekonomika přijde o potřebné zdroje na to, aby do sebe mohla investovat a odrazit se tak k růstu.

Bývalý šéf řecké pokladny rovněž pochybuje o možnosti, že by se Řecko vůbec někdy znovu plně kompetenčně osamostatnilo. Varufakis upozorňuje na některá vyjádření z eurozóny, která volají po nastolení „posíleného dohledu“ nad Athénami i po konci oficiálního záchranného programu. Ten je plánovaný na letošní srpen, podotýká server stanice Al-Džazíra.

autor: per
Spustit audio