Řecko zásobuje Němce bílým zlatem. Výhodný byznys kazí počasí a chřestový šovinismus

Bílý chřest

Záliba Němců v chřestu nemá na světě obdoby a díky Řekům ho můžou pojídat i během nejchladnějších měsíců roku. Podrobnosti o tom, jak se Řekové naučili na vývoz pěstovat chřest, který řecká kuchyně téměř nezná, přináší článek německé odnože evropského serveru Local.

Zatímco ve Spolkové republice první chřest dozrává v dubnu, v severním Řecku se dá sklízet už na konci února. Kolem 90 procent bílého zlata míří ale právě do Německa.

Řekové sami totiž nejsou velkými vyznavači této neobvyklé zeleniny. „Nemáme ani skoro žádné recepty, ve kterých by se chřest používal. Způsob, jak ho připravují Němci, je u nás úplně neznámý, jíme ho jen zelený v salátu,“ nastiňuje Anastasios Karkatzalos z Řecké asociace pěstitelů.

Vývoz do Německa je výhodný i finančně. Cena chřestu je tam mnohem vyšší než v Řecku. Kromě toho, že Německo patří mezi nejvýznamnější producenty chřestu v Evropě, má také jeden z největších trhů dováženého chřestu, zvláště vzácnějšího bílého druhu, rozepisuje se Local.

Vidina trojnásobku

Řekové vědí, že průměrný Němec zkonzumuje 1,7 kg chřestu za rok. Jeho němečtí pěstitelé navíc stále rozšiřují plochu, na které tuto zeleninu pěstují. Podle spolkového ministerstva zemědělství se plocha orné půdy, na níž se v zemi pěstuje chřest, rozšířila v letech 2011 až 2016 z 19 tisíc na 22 300 hektarů.

V Řecku začínají ceny chřestu na pěti eurech za kilogram. V Německu na začátku sezóny ale stojí i třikrát tolik. Není proto divu, že v Helénské republice se bílý chřest skoro neprodává, ačkoliv je ještě lepší než německý, jak tvrdí Kostas Maragkosis. Dodává, že Řekové chřest za cenu, kterou nabízejí Němci, nekupují.

Sklizeň chřestu v Hostíně na Mělnicku

Jediný problém pro řecké pěstitele je počasí. „Němci jsou v otázce chřestu poněkud šovinističtí. Jakmile dozraje ten jejich, kupují ho a o dovozový už nejeví zájem,“ stěžuje si Spyros Papadopulos, politik z chřestem oplývající řecké Thrákie.

Chřest vyžaduje teplo i mrazy

To znamená, že Řekové musí svůj chřest sklidit ještě předtím, než oblíbená Spargelsaison začne v Německu. Letos ale bohové nebyli právě laskaví. „Byla zima, takže chřest měl zpoždění. Slunečné a teplé počasí přišlo asi na týden, potom ho ale znovu vystřídalo chladno a déšť,“ konstatuje pěstitel Karkatzalos.

V ideálním případě potřebují řečtí producenti chřestu, aby slunce a teplo přišly brzy a zelenina na vývoz se mohla sklízet co nejdřív. Chřest se ale navíc neobejde bez chladné zimy, proto se nedá pěstovat v jižních oblastech země, například na Krétě.

Zemědělci závisí i na rozmarech počasí v Německu. „Když je tam jaro příliš chladné, lidé nemají na chřest chuť,“ říká Maragkosis, který zeleninu sám pěstuje. Pro řecké zemědělce je tak chřest něco jako ruleta – můžou snadno přijít k penězům, ale také rychle prodělat. „Chřest je nervózní zelenina, nesmíte ho příliš stresovat,“ dodává pro německý Local Kostas Maragkosis.