Řasy a sinice jsou druhou polovinou plic naší planety, říká bioložka Markéta Bohunická

4. červenec 2018

Sinice a řasy hrají důležitou roli v cyklech prvků na Zemi. Svým působením dokonce ovlivňují klima naší planety, protože z atmosféry pro svůj růst odčerpávají oxid uhličitý, který je známým skleníkovým plynem. Tyto pozoruhodné organismy produkují barviva a další produkty látkové přeměny, které mohou najít své uplatnění v medicíně. Některé našly také průmyslové využití v nanotechnologiích.

Jakou roli hrají řasy a sinice v přírodě? Na jejich přítomnost ve vodě a proč jsou zdraví škodlivé, se zeptám RNDr. Markéty Bohunické, Ph.D. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové, kterou vítám v našem studiu.

Budeme si povídat o něčem, řekl bych asi většinou zeleném, jedovatém, nebezpečném, přemnoženém, ale možná z hlediska biologického asi velmi fascinujícím. Který z těch přívlastků je pro vás tím nejvýstižnějším pro řasy a sinice?
Já bych řekla, že řasy a sinice jsou především velmi zajímavé a velmi ekologicky důležité organismy v přírodě. A to, že jim dáváme takové přívlastky, že jsou nebezpečné a toxické, to je jen velmi malá část těchto organismů. Řasy a sinice jsou taková umělá skupina, studují se dohromady na základě podobnosti, mají jednoduchou stélku, to je tělo, které je tvoří, a zároveň jsou zelené. To znamená, že jsou schopny fotosyntézy, jako zelené rostliny. Za pomoci slunečního záření dokáží vytvářet organické látky z oxidu uhličitého. Od těch rostlin je právě liší tou jednoduchou stavbou. Nicméně řasy a sinice jsou velmi různorodá skupina. Sinice jsou vlastně bakterie, mají jednoduchou buňku. A řasy jsou také skupina, která je umělá, je to několik různých linií. Máme řasy zelené, které jsou příbuzné rostlinám, máme řasy hnědé. Další skupiny řas jsou vlastně prvoci, kteří mají schopnost fotosyntézy.

RNDr. Markéta Bohunická, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Řasy a sinice jsou také fascinující z hlediska jejich stáří. Platí, že to jsou jedny z nejstarších organismů na planetě?
Co se týče sinic, tak určitě. Máme doklad toho, že sinice tady na planetě byly před 3,5 miliardami let, máme nějaké zkameněliny. A co je na nich zajímavé, že už velmi dávno vynalezly fotosyntézu, takže pozměnily atmosféru planety Země. Z původní nekyslíkaté způsobily svojí aktivitou kyslíkatou atmosféru. A tím se mohl změnit celý život na planetě Zemi, mohla se vyvinou fauna a flóra jak je známe v dnešní podobě.

Sinice svým působením výrazně ovlivnily život na Zemi. Díky nim vznikly rostliny i atmosféra, kterou můžeme dýchat. Řasy a sinice jsou na počátku potravních řetězců. Vyprodukují až 40 procent celkové biomasy na planetě.
RNDr. Markéta Bohunická, Ph.D., bioložka

Jestli to chápu správně, za život tady na planetě mohou sinice?
V podstatě ano.

Tak to je neuvěřitelné. Jak je to s jejich toxicitou a jedovatostí? Když se jdeme koupat, tak bychom asi neměli jít do vody, kde je těch sinic už hodně.
Ano, to by byla pravda. Sinice mohou být toxické, mohou být toxické tedy i řasy, ale to by bylo například v moři. Ale nás by asi zajímalo to koupání ve sladkých vodách a silnice mohou být toxické, ale nejsou nám nebezpečné, pokud jich není velké množství ve vodě. V případě přemnožení už je do vody uvolněno toxických látek poměrně velké množství a při koupání, nebo pobytu v takové vodě, nám můžou způsobit různé alergické reakce, dýchací potíže, záněty spojivek. Pokud se vody třeba napijeme, tak i zažívací problémy. To hrozí hlavně u dětí.

Řasy nejsou jen pro krásu. O ty z bioreaktorů v Mostku na Trutnovsku je zájem po celém světě

V Mostku na Trutnovsku se v unikátní továrně pěstují sladkovodní řasy. Rostou v bioreaktorech, které jsou první svého druhu na světě

V Mostku na Trutnovsku se v unikátní továrně pěstují sladkovodní řasy. Rostou v bioreaktorech, které jsou první svého druhu na světě. Výsledným produktem je astaxanthin - nejsilnější přírodní antioxidant. Špičkové technologie závodu si vysloužily nominaci do letošního ročníku soutěže Stavba roku Královéhradeckého kraje, třeba i proto, že k pěstování řas se využívá odpadní teplo z vedle stojící elektrárny na biomasu.

Dokázaly by sinice třeba i člověka zabít? To už je asi extrém, ne?
Nemáme s přímým koupáním ve vodě doložené žádné úmrtí člověka. Jsou doložená třeba úmrtí zvířat, která pila vodu se sinicemi, existuje jeden takový případ, který se stal v 90. letech, kdy se voda se sinicovými toxiny dostala v Brazílii do nemocnice a pacienti, kteří byli na dialýze, posléze zemřeli. To bylo ještě před tím, než se sinicové toxiny začaly pořádně ve vodě sledovat.

Ale známe jednu krásnou sinici, která je naopak oproti těm ostatním našemu zdraví prospěšná.
Ta sinice se jmenuje Arthrospira, ale obchodní název, pod kterým se prodává, je spirulina. Prodává se ve formě tablet, nebo prášků. Je to výživový doplněk.

To je taková světlá výjimka mezi sinicemi, co se týče zdraví člověka?
Ano, můžeme to tak říct. Je to taková nejznámější sinice, kterou lze konzumovat. Dokonce v Africe ženy v jezeru Čad sbírají biomasu těchto sinic a používají ji k přípravě pokrmů.

Okem viditelné kolonie řas na plovatce bahenní

Ale vrátíme se zpátky k těm našim toxickým sinicím. Jak poznám, když se jdu koupat, že tam ty sinice jsou? Jak je rozeznám třeba od řasy? Existuje na to nějaký jednoduchý test?
Existuje na to jednoduchý test. Když přijdeme ke koupací vodě, nějaká produkce řas a sinic by se projevila zbarvením vody, nějakým vegetačním zákalem. Když ta produkce bude velmi velká, uvidíme na hladině povrchovou zelenou blanku, nebo mohou ve vodě plavat takové drobné jehličky. Pokud bychom si chtěli udělat jednoduchý test na rozeznání řas a sinic, můžeme nabrat vodu do čiré PET láhve a nechat tuto láhev stát asi 20 minut na sluníčku, na světle. A pokud jsou ve vodě sinice, tak ty mají plynové měchýřky a jsou schopny vyplavat k hladině. Takže po 20 minutách v případě přítomnosti sinic uvidíme na hladině takový kroužek, nebo povrchovou blanku. Řasy tuto schopnost nemají, takže ty by klesly ke dnu. Takže takto to můžeme jednoduše zjistit.

Mě ohromilo, že sinice a řasy mohou za to, že vznikl na planetě Zemi vůbec život. Ale oni jsou pro ten život samozřejmě mnohem významnější.
Ano, těch jejich zásadních významů je víc. Jednak produkují kyslík, a to i dnes. V současnosti víme, že mořské řasy a sinice, kterým říkáme fytoplankton a to jsou ty, které jsou mikroskopické a jsou ve vodním sloupci oceánů, tak jsou dnes zodpovědné asi za polovinu produkce kyslíku na planetě Zemi. Takže když mluvíme o plicích planety deštných tropických pralesech, tak bychom měli říkat polovina plic planety. Protože za polovinu jsou zodpovědné řasy a sinice.

Dolichospermum - další ze sinic vodního květu

Tak to je hodně zajímavé.
Co je dalším jejich významem, že produkují velké množství biomasy pomocí fotosyntézy. Udává se, že je to až 40 procent celkové biomasy vyprodukované na planetě Zemi. To je důležité, protože oni jsou na počátku potravních řetězců. Na ně jsou navázáni požírači toho planktonu, těm říkáme většinou zooplankton, ti filtrují z vody řasy a sinice. A potom následují další články potravního řetězce, jako jsou ryby, predátoři a třeba na konci člověk.

Tak u toho se zastavíme, protože řasy se používají i v kuchyni. Máte je ráda?
Mám je ráda. Například sushi, které se do nich balí. Sushi mám ráda. Řas, které se dají konzumovat, je samozřejmě víc. My nejsme u moře, tak nemáme až takovou zkušenost, ale v asijských zemích se řasy běžně konzumují. Jsou to řasy červené, kterým říkáme ruduchy, to je příklad ono sushi nori, nebo jsou to i chaluhy, to jsou řasy, které mohou mít až několik metrů dlouhé stélky, to jsou velké makroskopické organismy. A i chaluhy se dají jíst. To je například kombu, možná to někdo zná ze zdravé výživy.

RNDr. Markéta Bohunická, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Já jsem si vzpomněl na agar, to je také řasa?
Ano, agar se získává z červených řas. To je velmi důležitý produkt, jak nám řasy mohou být prospěšné. A jsou i další látky, které se z řas získávají a využívají ve farmaceutickém průmyslu a v dalších průmyslových odvětvích, v potravinářství.

To je úžasné, co jsme se dnes všechno o řasách a sinicích dozvěděli od paní doktorky Markéty Bohunické, bioložky z Univerzity Hradec Králové. Moc děkujeme. Možná, že si dnes díky vám nějakou tu řasu večer dáme k večeři. A hlavně nezapomeneme na to, že vlastně řasy a sinice mohou za to, že tu vůbec jsme. A že jsou druhou polovinou plic naší planety.

autoři: Milan Baják , jak
Spustit audio

Související