Rasmussen se chová jako válečný štváč, míní bezpečnostní analytik. Jedná v rámci mandátu, oponuje diplomat

4. září 2014

Dnes začíná dvoudenní summit Severoatlantické aliance. Ta chce vybudovat speciální jednotky rychlého nasazení a posílit vojenské základny NATO ve střední a východní Evropě. Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen si od toho slibuje rychlou vojenskou reakci v případě krize. Očekává, že summit bude přelomový.

Podle bývalého náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Schneidera bude na summitu poprvé otevřena role sil rychlého nasazení k posilování vlastní bezpečnosti. Za důležité považuje schopnost všech základen NATO přijímat tyto jednotky o stovkách vojáků.

„To, že jsme ochotni poslat symbolický kontingent vojáků, je důležitý akt solidarity. NATO není založeno na tom, že ostatní státy budou chránit členský stát místo něj. Má jít o podporu státu v odhodlání bránit se. Pro malé státy je to důležité. Nesmí z nich sejmout povinnost chránit se,“ uvedl diplomat v pořadu Pro a proti.


Schneider: „NATO v době studené války se Sovětským svazem neválčilo, ke konfliktu nedošlo. Ani teď nikdo neočekává, že Rusko zaútočí plnou vojenskou silou na některý členský stát. NATO fungovalo jako odstrašení. To, že Putin připomene existenci jaderných zbraní, je připomínkou základní rovnováhy, která brání, aby došlo ke konfliktu.“

Bezpečnostní analytik Martin Koller se domnívá, že jednotky rychlé reakce nejsou bojeschopné v rámci klasické války. „Oni jsou něco mezi výsadkáři a lehkou mechanizovanou pěchotou. Nevydržely by střet s armádou, která má těžkou techniku. Považuji to za militární balet. Tohle se dá použít v Iráku a Afghánistánu proti teroristům, ale ne vůči Rusku.“

Podle Jiřího Schneidera není možné, aby Ukrajina, která je v konfliktu, vstupovala do NATO. Aliance zároveň vyloučila svoji vojenskou účast. „Rusko nezaútočí na NATO, ani NATO nezaútočí na Rusko. Jde o pokračování studené války.“

Válka na Ukrajině je podle Martina Kollera zástupnou válkou, podobně jako kdysi konflikt v Afghánistánu nebo Vietnamu. S pojmem studené války souhlasí: „ Je to válka USA proti Rusku, která se bojuje na cizím území za cizí peníze. Cílem je přesunutí základen NATO k hranicím Ruska. Jde o strategickou výhodu v případě útoku na Rusko.“


Koller: „Mluvit o Rusku jako o nepříteli je nesmysl. Rusko nemá zájem napadnout NATO, to by byla sebevražda. NATO je početně, technicky, ekonomicky čtyřikrát silnější. Základny rychlé reakce mají za úkol vytvořit šou proti Rusku.“

Politiku NATO vnímá jako expanzivní. „Pan Rasmussen mi připadá jako politruk před listopadem. Ne jako politik, který by měl řešit bezpečnostní otázky mírovou cestou. V případě Ukrajiny se začíná chovat jako válečný štváč.“ Rusko nemá reálnou možnost zaútočit na NATO, aliance je několikanásobně silnější. „Válečný střet provokuje vedení NATO.“

Jiří Schneider s tím nesouhlasí. Zdůraznil, že šéf NATO Rasmussen jedná v rámci mandátu, který mu dávají členské země. „Rusko ani NATO na sebe nechtějí zaútočit. Daleko větší ohrožení pro Evropu než Rusko znamená teroristický islamizmus.“

autoři: Renata Kalenská , sch
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.